Své rozpočty mají už tak na hraně, že disponují rezervou sotva na pár měsíců. A do toho je čeká zdražování kvůli vyšší DPH.

Rezerva sotva na tři splátky

"Dopady vládních reforem se odrazí na trhu domácích spotřebitelských úvěrů," míní člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Michal Mejstřík. Očekává, že reformy mohou nastartovat novou vlnu přeúvěrovávání, na kterém budou vydělávat právě lichváři.

"Lidé se splátkami hypoték dostávají až na polovinu svého měsíčního příjmu. Zdravá hranice se však pohybuje kolem jedné třetiny příjmu žadatele," varuje Jiří Paták z finančního portálu ChytrýHonza.cz.

Typický hypotéční klient se při koupi nemovitosti podle něho většinou naprosto vyčerpá ze svých rezerv. "Lidé mají rezervu obvykle jen na dvě až tři splátky. Vůbec přitom nejsou finančně připraveni na výjimečné situace," tvrdí Paták.

Přitom podle finančních specialistů by měl mít člověk takovou hotovostní rezervu na účtu, že když přijde o příjem, měl by být schopen hypotéku a další běžné životní náklady rodiny udržet ještě alespoň šest měsíců.

Jenže jen v registru dlužníků SOLUS, což je sdružení velkých firem, má už evidovány závazky po splatnosti osm procent všech dospělých Čechů. V zákulisí již gigantické dluhy domácností znepokojují i banky. Proto začínají čím dál vehementněji hovořit o nutnosti šířit finanční gramotnost.

Zlaté časy pro směnky

Dynamika růstu zadlužování obyvatelstva se sice zpomaluje, ale je to díky tomu, že banky od roku 2009 zpřísnily kritéria na schopnost potenciálních dlužníků splácet. Jenže když žadatele odmítne banka, většinou pak jde do nebankovní úvěrové firmy s vyššími úroky, a pak už právě za lichváři, které justice zatím příliš nestíhá. Jsou totiž v podstatě nepolapitelní.

Lidem předkládají směnky nebo na oko zcela čisté smlouvy na tzv. bezúročné roční půjčky, ale do ruky jim dají často ani ne polovinu částky, přičemž počítají, že je dlužníci stejně v termínu nesplatí. A pak se hojí na dalších úrocích, nákladech právního zastoupení, nákladech exekuce a lidé jsou tak de facto odsouzeni jim platit prakticky donekonečna.

To může mít dopad právě i na to nejcitlivější - hypotéky. Počet klientů, kteří přestávají splácet hypotéky, pozvolna roste, byť v celkových číslech v poměru k objemu hypoték to nevypadá dramaticky. Jenže Češi už neplatí hypotéky za více než 25 miliard korun.

Zdraví bank to neohrožuje, protože počet nových hypoték jim zatím v celkové bilanci bohatě sanuje náklady s neplatiči. Banky to navíc mnohdy řeší tak, že splátkový režim po 90-120 dnech, kdy jim klient neplatí, shrnou do jedné částky, vznikne tak pohledávka ve výši dlužné hypotéky, a tu prodají inkasní společnosti. A ta už se s dlužníky nepáře.