„Distancuji se od zaměňování aktivit inkasních agentur a jiných vymahačských subjektů s činností soudních exekutorů. Tyto společnosti totiž nemají s exekutory nic společného, ačkoliv se ve svých výzvách a upozorněních zasílaných dlužníkům snaží tento dojem falešně navodit,“ napsal Právu viceprezident Exekutorské komory ČR Jiří Prošek.

Na tento fakt již Právo nedávno upozornilo s tím, že některé inkasní agentury posílají červeně orámované výzvy a vyvolávají v laicích dojem, že jde už o exekuci.

Inkasní společnosti podle Proška nemají pravomoc vstupovat na pozemek či do bytu, jako má exekutor, natož pak provádět soupis movitých věcí.

„Nemají zákonnou oporu pro to, aby mohly postihovat majetek dlužníka. Nedisponují totiž pravomocemi zakotvenými v exekučním řádu. Soudní exekutoři se nezříkají odpovědnosti za své činy, ale nemohou ji nést za společnosti, které mají zcela odlišný základ,“ řekl o těchto společnostech Prošek.

Zdůraznil, že soudní exekutor musí mít na rozdíl od vymahačů dluhů právnické vzdělání, prochází náročným výběrovým řízením ministerstva a je při výkonu činnosti postaven na úroveň prvoinstančního soudu, tedy že je úřední osobou.

Často si případy přihrávají

I když se exekutoři od inkasních agentur teď distancují, v praxi je ovšem běžné, že právě inkasní agentury coby mimosoudní vymahači spolupracují s konkrétními exekutory a věřitelům „doporučují“, na jakého se mají obrátit. Tvoří jednu byznys síť od poskytovatele půjček či velkého (třeba dopravního) podniku coby věřitele přes advokáty radící zadluženým až po vymahače a soudního exekutora.

Významní exekutoři se už také podle svého tvrzení distancují od zjevných lichvářů, kteří pomocí nabídek na rychlé peníze „i pro důchodce a matky na mateřské“ záměrně vyhledávají sociálně slabé osoby, „jimž už klepe exekutor na dveře“, jak píší v inzerátech, a připravují je o poslední majetek včetně střechy nad hlavou.

„Máme na interním seznamu více než tři desítky věřitelů, pro které výslovně odmítáme provádět exekuční řízení,“ potvrdil Právu Robert Runták, šéf Exekutorského úřadu Přerov, jenž realizuje nejvíce terénních exekucí v Česku.

Agentury jim kazí pověst

Exekutoři začínají mluvit o tom, že jinak veřejnosti neznámé tzv. inkasní agentury jim ve výsledku kazí už tak pošramocenou pověst i byznys. Jedná se o obchodní skořápky, které často nelze ani standardně kontaktovat, jsou registrovány v daňových rájích a podle zákulisních informací Práva mívají mnohdy vazby na regionální politiky.

Tyto firmy skupují od velkých podniků drobné pohledávky, pomocí platebních rozkazů na nich vydělávají automaticky horentní sumy. Pokud lidé nezaplatí nebo nepodají odpor, přihrávají překupníci štosy těchto případů exekutorům, které si tzv. inkasní agentury vybraly na základě toho, že jim exekutoři zaplatí dopředu mnohamiliónové zálohy na to, aby třeba od dopravních podniků mohla „inkaska“ tisíce pohledávek skoupit.

Volají po zákonech

Došlo to tak daleko, že i inkasní agentury se standardní strukturou a zákaznickými centry volají po tom, aby zákonodárci tuto sféru začali regulovat. „Nastal čas uvažovat o zákoně, jenž by vymezil působnost inkasních agentur. Je otázka, zda by neměly mít nad sebou něco jako bankovní dohled, zda nezavést povinnost předkládání podrobných výkazů o své činnosti a aby byly stanoveny podmínky pro to, kdo může tuto práci vůbec vykonávat,“ řekl Právu jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

Vrcholové státní úřady na tom ale podle něho nemají zájem. „Jedno ministerstvo nás posílá za druhým. Z financí nás odkázali na ministerstvo obchodu a to zase jinam,“ dodal Vachel. Soudí, stejně jako exekutoři, že záměr ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila snížit odměny u jednoduchých sporů o polovinu či zavedení povinnosti předžalobní výzvy je pouze dílčím opatřením, které napjatou situaci ve vymáhání dluhů stejně nevyřeší.