Na přístupu k účtu přes internet je u nás závislých stále více lidí, protože je to pohodlnější a z hlediska poplatků i levnější.

„Několikrát ročně, zhruba každé dva až tři měsíce, zaznamenáme delší výpadek v řádu několika desítek minut, který je způsoben různými technickými problémy na straně bankovních systémů. Ihned informujeme přes web klienty. Drobnější problémy v řádu minut bývají také způsobeny například výpadky při zasílání autorizačních SMS ze strany mobilních operátorů,“ potvrdil Právu Jakub Puchalský z Raiffeisenbank.

Kromě toho jsou systémy jednou za měsíc plánovaně odstaveny. „Klienti jsou vždy dopředu o této skutečnosti informováni,“ zdůraznil Puchalský.

Právě to, že se někdy lidé o selhání systémů nemusejí dozvědět nejdříve od banky, ale až když jsou vystaveni značnému překvapení, bývá hlavním důvodem stížností a rozčarování, tak jak se to stalo v nedávném případě nevratné ztráty části dat u odchozích plateb několika klientů ČSOB.

Systémy vyřadil příval klientů

Zřejmě největší letošní kolaps přístupu k účtům přes internet trval pět hodin a došlo k němu u České spořitelny na konci května. Nefungoval web banky ani klientská linka. Pocítit to mohlo až milión uživatelů. Důvodem zřejmě bylo přetížení systémů.

„Při nasazení nové vylepšené verze internetového bankovnictví, která přinesla klientům řadu nových funkcí, došlo k technickým potížím. V té době jsme zaznamenali výrazně vyšší počet klientů, kteří se přihlašovali do služby SERVIS 24. Zároveň řada lidí pracovala v internetovém bankovnictví déle než obvykle, protože zkoušeli novou funkčnost,“ sdělila Právu Česká spořitelna (ČS). U plánovaných odstávek přímého bankovnictví byli klienti podle ČS vždy v předstihu informováni a nedošlo ke ztrátám dat ani peněz.

ČS se ale vyhnula odpovědi na otázku, kolik případů neočekávaných výpadků internetového bankovnictví ročně eviduje. „Počty výpadků za rok kvantifikovat lze, ale čísla nemají valnou vypovídací hodnotu,“ napsal Právu Petr Podzimek z České spořitelny.


Čtvrtina Čechů vede účty online
Internetové bankovnictví u nás využívá téměř čtvrtina lidí (přes 22,5 procenta) od 16 do 74 let. Přitom v roce 2005 to bylo jen pět procent Čechů.
Například v Dánsku využívá internetové bankovnictví 70 procent obyvatel, v Estonsku 65 procent a v Německu přes 42 procent, ale počet občanů spoléhajících na online účty i v Česku rok od roku značně přibývá.
Firmy jsou na internetovém bankovnictví ještě více závislé. Téměř 90 procent podniků působících v ČR ho běžně používá.
Zdroj: ČSÚ