„Jen na našem okresním soudu jsme loni na poplatcích vybrali 4,2 miliónu korun a z toho jsme vraceli přes půl miliónu. To, co zbylo, jsme museli poslat státnímu rozpočtu, byť nám chyběly peníze třeba na tlumočníky a další nutné položky související s enormním nárůstem počtu žalob,“ řekl Právu prezident Soudcovské unie a předseda okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou Tomáš Lichovník.

Další skrytá daň

Soudy na peníze vybrané na soudních poplatcích nesmějí vůbec sáhnout a musejí je vždy na konci roku posílat státu. Ten si na těchto poplatcích, které jsou tak de facto další skrytou daní, od září o hodně polepší, protože výrazně zdražují.

Soudy z toho ale nebudou mít nic, byť jim hrozí, že se na konci roku ocitnou zcela bez provozních financí. I když jim chybějí peníze na úředníky a samotný chod soudu, z účtu, kam chodí soudní poplatky, si nesmějí vzít ani korunu.

Časopis Soudce už dříve poukázal na to, že když soudy poplatky od lidí vyberou, musí je odvést státnímu rozpočtu, a když pak potřebují finance na provoz, vláda už soudům ukáže dlouhý nos.

Agenda narůstá

Soudy se přitom už dnes čím dál tím více potýkají nejen s nedostatkem peněz na účtech, ale také s tím, že nemají dost úředníků, kteří by byli schopni administrativně zpracovávat narůstající příval počtu žalob. U některých typů agend je tento nárůst za rok i více než stoprocentní. Soudy tak sotva plní procesní lhůty, které jim zákon nařizuje.

Ministerstvo spravedlnosti, které o justici rozhoduje a řídí ji, se domnívá, že právě dražší soudní poplatky od 1. září letošního roku odradí lidi od podávání žalob a justici se tak ulehčí.

„Sazebník poplatků byl naposledy výrazněji upraven v roce 2001 a od té doby v důsledku inflace, růstu průměrné mzdy a růstu HDP soudní poplatky téměř ztratily svoji preventivní a regulační funkci. Důsledkem toho je neustálý nárůst celkového počtu souzených případů,“ tvrdí ministerstvo v důvodové zprávě k novelizaci zákona.

Jak se zdražují poplatky
Návrh na předběžné opatření: 1000 Kč (dosud 500 Kč)
Řízení o peněžitém plnění nad 20 000 Kč: 5 % z žalované částky (dosud 4 %)
Návrh na vydání elektronického platebního rozkazu nad 20 000 Kč: 4 % z žalované částky, resp. 5 %, pokud bude podán odpor (dosud 2 %, i v případě podání odporu)
Změna zápisu v obchodním rejstříku: 2000 Kč (dosud 1000 Kč)
Návrh na zahájení řízení v incidenčním sporu o zaplacení peněžité pohledávky nad 20 000 Kč: 5 % z žalované částky; za každou nemovitost 5000 Kč; ve sporu o výši, pravost nebo pořadí přihlášené nepeněžité pohledávky 5000 Kč a v ostatních případech 2000 Kč (dosud 1000 Kč ve všech případech)
Správní žaloba: 3000 Kč (dosud 2000 Kč)
Kasační stížnost: 5000 (dosud 3000 Kč)

Základní procentní sazba poplatku za návrh na zahájení řízení, jehož předmětem je peněžité plnění, se zvyšuje ze čtyř na pět procent. U většiny ostatních položek je navýšení padesáti- až stoprocentní, někde je navýšení ještě výraznější, a to z důvodu snahy o omezení využívání zejména mimořádných opravných prostředků. Mnohem dražší poplatek za dovolání nebo za kasační stížnost by tak podle ministerstva měl omezit případy, které se soudí pořád dokola.

Melzer: Prostředky se nevyužívají efektivně

Hlavní důvod zdražení poplatků je však zjevně vytáhnout z lidí či firem ve při jen další peníze pro chřadnoucí státní kasu. Soudní verdikt totiž bývá často pro strany sporů jediným možným východiskem a mnohdy nejde o zbytečné žaloby za účelem šikanovat napadenou stranu, ale o skutečnou potřebu nezávislého verdiktu vysloveného v přiměřeném čase.

Soudci namítají, že opravdu regulační a smysluplné by poplatky byly, kdyby zůstávaly justici a neposílaly se vládě, respektive parlamentu, který je následně centrálně přerozdělí nikoliv podle reálných potřeb, ale podle momentálních politických proudů, přičemž v nich ani tak nezáleží na nezávislém soudnictví, ale na tom, jak si v daný moment zrovna v politické mlýnici stojí ten či onen ministr spravedlnosti.

„Soudy nevyužívají efektivně všechny administrativní prostředky, které mají k dispozici. Často zbytečně tisknou přílohy, které jsou součástí podání, přitom směrnice to výslovně zakazuje,“ pustil se do soudů náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer na nedávném kongresu právníků. Reagoval tak na silný odpor soudců proti tomu, že justice v Česku je pod kuratelou ministerstva spravedlnosti. To se brání vzniku nezávislé soudní rady, jež by justici ze správního hlediska řídila. „Zcela nezávislá a neodpovědná samospráva není cestou k parlamentní demokracii,“ míní Melzer.