Nejvíce na to doplácejí dlužníci, kterým se tak jejich závazky několikanásobně navýší, než kdyby se dohodli s věřiteli mimosoudně, ale zároveň i kvůli tomu začínají kolabovat soudy, kam se žaloby na dluhy valí ve velkém.

„Nárůst počtu soudních řízení je enormní. V meziročním srovnání došlo na některých soudech v určitých agendách až ke stoprocentnímu nárůstu podání. Soudní řízení se tak může opět začít prodlužovat,“ potvrdil Právu právník a šéfredaktor časopisu Soudce Karel Havlíček.

Právě dluhy lidí a exekuce přitom teď soudy zaměstnávají více než co jiného. Jen na okresním soudě se jimi zabývá patnáct pracovníků a sotva stíhají plnit zákonné lhůty, stanovené pro určité procesní kroky.

„Problematiku dluhů a exekucí u nás zpracovávají čtyři vedoucí koordinátoři exekučního oddělení, dále pět zapisovatelek, čtyři vyšší soudní úřednice a plně se tomu věnuje jeden soudce s tím, že další do toho vstupuje podle potřeby,“ potvrdil Právu soudce Stanislav Findejs z Okresního soudu v Náchodě s tím, že v meziročním srovnání má na stole třikrát více žalob.

„A největší část z toho jsou právě věci týkající se dluhů,“ dodal Findejs. Podle něho je patrné, že banky a další instituce, které jsou věřiteli, už mají menší trpělivost a své pohledávky u lidí rychleji ženou před soud.

Vliv má na to i skutečnost, že právě banky a finanční společnosti se často s vymáháním nezdržují a celý velký balík pohledávek prodají spekulantům s dluhy. Ti pak zkoušejí dostat z lidí i starší dluhy, značně navýšené o sankce.

Po 180 dnech jde už do tuhého

Dlužníkům se proto vyplatí nenechat pokud možno dojít své závazky až k soudu. Jenže mnozí lidé nemají z čeho splácet. A tak se snaží kličkovat a dělají mrtvého brouka. Jenže v takových případech se s tím vymáhací agentury netrápí a tyto kauzy se ve velkém valí právě na soudy.

Než justiční mlýnice dluh semele, sice to trvá, ale obvykle pak dlužníka nakonec dostihne exekutor a částky jsou mnohonásobně vyšší než původní dluh.

„Inkasní společnosti získávají pohledávky do správy na 30–180 dnů. V této době obdrží dlužníci až osm upomínacích dopisů, jsou jim poslány zhruba i dvě desítky SMS zpráv, uskuteční se desítky telefonních hovorů, v některých případech jsou realizovány osobní návštěvy. Pokud ani přesto dlužník svůj dluh neuhradí, inkasní společnosti vrací takovou pohledávku zpět věřiteli,“ sdělila Právu Jana Tatýrková z M. B. A. Finance, největší tuzemské inkasní společnosti zaměřené na retailové pohledávky.

Následuje podání žaloby, často elektronickou cestou, a původní dluh začíná dramaticky naskakovat. Například u žaloby na peněžité plnění do tisíce korun, činí poplatek advokátovi více než pět tisíc korun.

„Splňuje-li žaloba veškeré náležitosti, soud vydá rozhodnutí, na jehož základě je dlužník povinen uhradit nárok věřitele včetně úroků a nároků advokáta. Neučiní-li tak v soudem stanovené lhůtě, může se pak věřitel obrátit na exekutora,“ vysvětlil právník Jakub Zakrzecki z advokátní kanceláře JUDr. Michala Bendy.

Posledním stádiem dlužníka je exekuce. Odměna advokáta v exekučním řízení je vždy polovinou jeho nároku v tzv. nalézacím řízení, tedy včetně paušálu tři tisíce korun u dlužné tisícovky. Plus k tomu náklady a odměna exekutora, což je vždy minimálně téměř sedm tisíc.

„Takže když to sečtete dohromady, soud plus exekuce je u dlužné tisícovky minimálně 15 tisíc korun bez DPH,“ uzavřela Tatýrková.