Pro ty by se mohla současně stanovit zatím blíže neurčená nižší sazba. Za potraviny, nové byty a domy, úpravu a rozvod vody, veřejnou hromadnou dopravu, vstupné na kulturní a sportovní akce, do muzeí a galerií, pohřebnictví, odvádění a čištění odpadních vod, komunální odpad a mnohé další, by si lidé museli ještě více připlatit.

S vyššími výdaji by také měl pomalu začít počítat i každý, kdo si bude chtít zajistit lepší zdravotní péči. S výrazným růstem mezd se přitom podle ekonomů nedá pro příští rok příliš počítat.

Rodiny by si ročně připlatily asi 1800 Kč

Podle analytika ČSOB Petra Dufka by další zvýšení DPH vedlo k růstu nákladů asi o 50 korun na osobu měsíčně. Pro tříčlennou rodinu by to tak znamenalo, že ročně zaplatí asi o 1800 Kč navíc.

Jediné, co tento návrh přináší, je vidina, že by se nemusely měnit ceny léků, knih a tisku, ale domácnosti by si připlatily mnohem více za vše ostatníanalytik ČSOB Petr Dufek

„Jediné, co tento návrh přináší, je vidina, že by se nemusely měnit ceny léků, knih a tisku, ale domácnosti by si připlatily mnohem více za vše ostatní,“ dodal Dufek.

Úpravu sazeb DPH provázejí v Česku letos velké zmatky. Koalice nejprve totiž chtěla sjednotit obě sazby jednorázovým skokem na 20 procent, ale vzápětí obrátila a nakonec schválila a do dodatku koaliční smlouvy zakotvila postupné zvýšení a sjednocení na 17,5 procenta.

Zvýšení DPH, a fakticky i zdražení čtvrtiny spotřebního koše českých domácností, mělo původně krýt jen výpadek spojený se spuštěním důchodové reformy a oslabením státního průběžného pilíře. Vláda si už pro příští rok, kdy spodní sazba DPH má stoupnout ze současných 10 na 14 procent, od toho slibovala příjem navíc kolem 20 miliard korun. Od ledna 2013 pak měla vzrůst na zmíněných 17,5 procenta.

Teď by ale DPH měla být, s výjimkou léků, knih a tiskovin, ještě o 1,5 procentního bodu vyšší. Daň se má zvednout i přesto, že ve svém programovém prohlášení se vláda o zvyšování daní vůbec nezmiňuje.

Jak už Právo dříve upozornilo, v zásadě jde o nevratný krok. I kdyby totiž v budoucnu jiná vláda DPH snížila, už se úměrně tomu nesníží ceny, protože obchodníci to v zájmu své marže už nedovolí.

Analytici jsou proti

Většina ekonomů s dalším zvyšováním DPH nesouhlasí, protože by to podle nich omezilo spotřebu lidí, což by mělo negativní dopad pro celou ekonomiku. Varují, že výhled světové ekonomiky, včetně evropské, se navíc zhoršuje.

Pokud by k tomu skutečně došlo, oslabilo by to i české hospodářství a mohlo by dojít k dalšímu propadu výběru daní, a to včetně DPH. Celkové příjmy českého státního rozpočtu ke konci června meziročně mírně klesly na 507,6 miliardy korun. Rozpočet přitom počítá s téměř šestiprocentním růstem. Ministerstvo financí ale podle sdělení mluvčího Ondřeje Jakoba ještě dopočítává výsledky z června, kdy platí daně firmy.

Se zataženou ruční brzdou se jezdí špatně

„Každé zvýšení daní je pro ekonomiku něco jako zatažení za ruční brzdu. Představte si, že sedíte v autě a rozjíždíte se (z recese). A pak zatáhnete ruční brzdu. Pamatuji si, že jsem na vysokou jezdil škodovkou 105, tam šlo všechno i jezdit s ruční brzdou. Ale teď bych to fakt už nezkoušel,“ řekl Právu analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

Za špatnou zprávu pro ekonomiku považuje případný vyšší než ohlášený růst DPH i hlavní ekonom Citibank Jaromír Šindel. „Pro ekonomiku by to představovalo negativní dopady, poklesla by spotřeba domácností,“ zdůraznil Šindel.

Podle Markéty Šichtařové z Next Finance vláda častými změnami v daních podlamuje budoucí hospodářský růst.

„Těžko říct, co hrátky s DPH mohou rozpočtu a spotřebitelům vlastně přinést. Pokud se změny dělají o jeden, dva procentní body, většinou se totiž schovají do obchodních marží. Pro rozpočet má dosavadní sbližování sazeb, kdy zvýšení spodní sazby má být kompenzováno snížením horní sazby, mizivý přínos,“ řekla ekonomka Právu. Odhady, kolik to státní kasy přinese, jsou podle ní nyní postaveny na vodě.

Dílčí daňové úpravy mají podle Šichtařové smysl v okamžiku, kdy se nějak zásadně mění logika daňového systému. Jinak se v ekonomice vytváří nestabilní prostředí, v němž podnikatelé mohou jen obtížně něco plánovat.

Šichtařová: nestabilita ekonomiku oslabuje

„To je pro ekonomiku extrémně nepříjemná věc. Nejvyšší hospodářský růst, spojený s nejvyššími daňovými výnosy, je zpravidla dosahován v těch zemích, kde jsou dlouhodobě stabilní instituce, včetně daňového systému a právního řádu. U nás děláme vše, aby ty instituce byly nestabilní. Tím si podlamujeme hospodářský růst,“ dodala Šichtařová.

Podle ní by přitom samotné zvýšení daně z přidané hodnoty na 19 procent mohlo přinést 10 až 20 miliard korun.

„Podle mých výpočtů by sjednocení DPH na 17,5 procentech mělo roční inkaso daní veřejných rozpočtů zvýšit zhruba o 23 miliard korun. Při sazbě 19 procent by si veřejné finance ve srovnání s dnešním stavem polepšily o 49 miliard,“ odhadl pak analytik Patria Finance David Marek.

Kritika na adresu vlády kvůli změnám DPH zaznívá delší dobu i z akademického prostředí. „U nás se v souvislosti se záměrem sjednotit sazby DPH, ať již s pár výjimkami, nebo bez nich, zcela opomíjí dopad na zaměstnance a dopad na úspory občanů. Vláda se snaží tímto způsobem de facto snížit reálné mzdy a reálnou hodnotu úspor,“ varoval před časem profesor z Vysoké školy finanční a správní Jaroslav Vostatek.