Hranici chudoby vymezuje roční příjem do 111 953 na člena domácnosti. Lidé ohrožení chudobou tak měli měsíčně k dispozici 9329 korun, uvádí statistika.

Obtíže má 65,4 procenta domácností

Podle průzkumu s obtížemi vycházelo s příjmem 65,4 procenta domácností, velké obtíže přitom přiznalo 8,2 procenta. Čtyřicet procent rodin si nemohlo dovolit týdenní dovolenou mimo domov, jíst obden maso nemohla více než desetina domácností a 5,7 procenta nemohlo dostatečně vytápět byt. Pokud by rodiny potkal neočekávaný výdaj ve výši 8500 korun, téměř dvě pětiny z nich by na to neměly. Splácení půjček kromě bytových bylo pak problémem téměř pro 17 procent domácností.

Počet lidí ohrožených v ČR příjmovou chudobou
 2007
2008
 20092010
osob pod hranici chudoby 980 000
925 200
 884 900
936 400
podíl z celkové populace (v %)9,6
9
8,69
roční hranice příjmů (v Kč)92 212
101 083
109 184
111 953
Zdroj: ČSÚ

Oproti tomu problémy s úhradou nájemného posledních 12 měsíců před průzkumem přiznalo jen 2,8 procenta, problémy se splácením hypoték a půjček na byt 0,5 procenta a problémy se splátkou ostatních půjček 1,7 procenta domácností. Problém s úhradou plateb za elektřinu, plyn a vodu mělo 3,7 rodin.

Dopady krize

Výsledky šetření odráží situaci rodin ve znamení dopadů světové finanční krize, která se v ČR projevila s určitým zpožděním. Negativní vývoj se významně promítl na trhu práce a zasáhl zejména domácnosti samostatně výdělečně činných lidí, tedy podnikatelů a živnostníků. Postupně pak zasáhl i další skupiny domácností.

V průměru byl příjem člověka 143 100 Kč

Průměrný čistý roční příjem na osobu byl v roce 2009 podle statistiků 143 100 korun, což je asi o 3400 více než v předchozím roce. Tento růst byl ovšem způsoben pouze zvýšením sociálních příjmů a ostatních příjmů, jako jsou příjmy z pronájmu, prodeje a z pojištění. Podíl příjmů pocházejících ze zaměstnání nebo podnikání se oproti roku 2008 naopak mírně snížil.

Příjmy většiny domácností jsou ale pod tímto číslem.

Nejvyšší průměrný čistý roční příjem na osobu byl v domácnostech zaměstnanců s vyšším vzděláním. Oproti předcházejícímu roku u nich vzrostl o 3,4 procenta na 170 400 korun. Naopak u domácností osob samostatně výdělečně činných poklesl o 3,2 procenta na 162 400 Kč. "Tento vývoj je odrazem ekonomické situace, kdy samostatně činní měli horší odbyt pro své výrobky či služby než v minulých letech," konstatují statistici.

V zaměstnaneckém sektoru byli zase propouštěni lidé s nižšími příjmy, a tím došlo naopak k navýšení průměrného výdělku. Nejnižší příjmy potom měly domácnosti nezaměstnaných, průměrně 78 600 Kč, a to i přesto, že se jim příjmy oproti roku 2008 zvýšily o 16,4 procenta. Tento trend zapříčinil vysoký podíl nově nezaměstnaných, kteří o práci přišli v průběhu roku 2009, a tak měli určitou část roku také příjmy ze zaměstnání či z podnikání.