Předběžně se odhaduje, že větší spoluúčast pacientů by v korunách představovala v rozsahu několika let navíc celkem 18 miliard nových výdajů Čechů a Moravanů.

A to nemluvíme o ceně tepla, vody, plynu, pohonných hmot. Navíc se dá předpokládat, že mzdová zdrženlivost firem, ale především státu vůči svým zaměstnancům bude pokračovat. Již v prvním letošním čtvrtletí se ukázalo, že díky vládní finanční dietě příjmy zaměstnanců veřejného sektoru reálně poklesly, což se nedá říci o výdajích.

„Dá se předpokládat, že příští rok u části rodin skutečně výdaje převýší příjmy,“ říká člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Podle ekonoma a spoluzakladatele Informačního institutu Pavla Kohouta, který porovnával vazbu mezi příjmy a výdaji domácností, rodinám skutečně zbývá po zaplacení nutných výdajů rok od roku stále méně peněz.

Varující jsou již údaje za loňský rok. Průměrný občan utratil v loňském roce 10 835 korun za měsíc. Výdaje rodin na osobu se tak u českých domácností zvýšily o 116 korun ve srovnání s rokem 2009. Vzhledem k loňské míře inflace to znamená stagnaci výdajů. Očekávané změny cen pro příští rok by ale mohly stagnaci části domácností převést do ztráty.

FOTO: Právo, ti

Více než polovině domácností v Česku se nedaří ušetřit měsíčně významnější částku. Většinu příjmu spotřebují na běžné platby, výdaje a nákupy, prokázal průzkum společnosti Ipsos Tambor.

Téměř pětina obyvatel (18 procent) neušetří měsíčně vůbec nic. Část z nich dokonce už nevyjde s příjmy a provoz domácnosti řeší půjčkami. Třetina Čechů (36 procent) ušetří měsíčně částku jen do tisíce korun. Měsíčně nad pět tisíc korun ušetří jen desetina domácností.

Navíc vláda chystá v rozpočtu na příští rok další úsporná opatření a výdajové škrty spojené s růstem daně z přidané hodnoty. Zvýšení DPH zvedne ceny potravin a většiny služeb.

Ministři promeškali rok

Podle ekonomů se šetřit musí, ale nelze každý rok mít výdaje o sto miliard větší, než jsou příjmy. Podle stále většího počtu ekonomů a analytiků však vláda, která se označuje za vládu rozpočtové odpovědnosti, rezignovala na skutečné strukturální změny rozpočtu a východisko opět i letos a příští rok hledá v plošných škrtech, které dopadají nejvíce na obyvatele.

„Takové škrty se daly tolerovat loni, kdy vláda na úsporná opatření měla málo času,“ říká Zahradník. Letos ale na systémové změny v jednotlivých rezortech bylo času dost, nic se však často nedělo.

Problém je, říká další člen NERV ekonom Jan Švejnar, že nejdříve by se mělo začít šetřit a škrtat u výdajů, které nejsou efektivní, nepřináší žádný přínos veřejné sféře, neohrozí další ekonomický růst a životní úroveň občanů.

Škrty s rozmyslem

Před dvanácti lety se pokoušel Pavel Mertlík jako ministr financí provést audit výdajů jednotlivých resortů. Nepovedlo se mu to ani u jeho vlastních stranických ministrů, vysvětluje Zahradník. Cestu, jak šetřit a přitom nadbytečně nezvyšovat výdaje občanů, představuje začít v každém rezortu sestavování rozpočtu od nuly. Tedy každý výdaj opravdu prověřit z hlediska účelnosti pro veřejné výdaje, zda se nejedná o tradiční penězovody, které pro občany a veřejnou sféru nemají větší význam.

Změny poměru mezi příjmy a výdaji podle sociologů zvýší sociální rozdíly mezi domácnostmi. To se může projevit například u dětí, kdy ve třídě se vytváří jedna skupina, která vždy může jet na školu v přírodě, má moderní počítač, může navštěvovat různé zájmové kroužky, a druhá, která takové možnosti díky příjmové situaci rodin nemá.