Navíc si lidé vůbec neuvědomují, že při odškodňování trvalých zdravotních následků může pojišťovna dramaticky krátit finanční plnění, jestliže řidič nedodržel takové základní pravidlo, jako je připoutání dítěte do odpovídajícího zádržného systému.

Typickou ukázkou je nedávná kolize tramvaje a Citroenu Berlingo v Praze, do jehož nákladového prostoru matka vložila kočárek i s dítětem a zezadu do ní narazila tramvaj. Pomačkané plechy, proražené předním táhlem tramvaje, se zastavily jen pár centimetrů od hlavičky batolete.

Mnozí rodiče si vůbec neuvědomují, že nepřipoutané desetikilové dítě při nárazu v 50 km rychlosti je vymrštěno takovou silou, že díky přetížení má v ten okamžik de facto až 300 kg.

Co se děje s nepřipoutaným tělíčkem v takové relativně malé rychlosti, názorně ukazují záběry z crash testů, které jsou běžně k vidění na internetu. Ruce a nohy se dostávají do naprosto nepřirozených poloh, hlava a krční páteř jsou vrženy dopředu a poté prudce dozadu s takovou razancí, že se dostávají do pozic v podstatě neslučitelných se životem.

A to je náraz do pevné překážky celou přední částí vozu, přičemž reálné nehody bývají ve vyšších rychlostech a rychlosti bourajících vozidel se víceméně sčítají. Spolujezdec by proto neměl ani na krátké vzdálenosti držet dítě například v náručí. Neudrží ho.

„Díky nedbalosti rodičů skončil s doživotním těžkým postižením například dnes tříletý chlapec, kterého jeho maminka, sama nepřipoutaná, držela jako kojence v náručí na zadním sedadle, místo aby jej připoutala do autosedačky. Jen my máme takových případů v evidenci desítky,“ dodal Bálek.