Pokud vládní návrh projde Sněmovnou, zruší se zákon o pojistné smlouvě, jehož paragrafy se ocitnou v jiných pasážích občanského zákoníku. V praxi to ovšem vyvolá nutnost přepracovat všechny formuláře nových pojistných smluv a upravit všechny pojistné produkty. A protože se nejen řadoví občané, ale ani podnikatelé v pojistných smlouvách příliš nevyznají, může z toho být pořádný chaos.

Výše plnění by se pak po zrušení limitů musela de facto určovat případ od případu, podobně jako v Americe, a tak by většina případů, především z oblasti odpovědnostního pojištění, které se dnes vyřizují až na výjimky víceméně automaticky, musela před soud.

„Návrh občanského zákoníku vyvolá bouřlivou diskusi,“ upozorňuje výkonný ředitel České asociace pojišťoven Tomáš Síkora. A jak potvrdil místopředseda Asociace českých pojišťovacích makléřů Ivan Špirakus, nový zákoník změní pojistný trh.

Morální odškodnění lze nárokovat

Už dnes mají lidé ve skutečnosti například u nabouraných aut nárok nejen na plnění za opravu z technického hlediska, ale i na odškodnění za morální újmu, tedy fakt, že bylo auto už bourané, což snižuje jeho cenu při případném dalším prodeji.

Jenže většina lidí to neví a pojišťovny to logicky do světa netroubí. Nový občanský zákoník však takové možnosti plnění posílí. Nicméně když to pojišťovnám udělá příliš velký průvan na jejich kontech, logicky některé pojistky zdraží, protože jen těžko si nechají pokrátit zisky.

Pojišťovny zaskočeny

Pojišťovny, které Právo oslovilo, jsou návrhem občanského zákoníku zjevně zaskočeny. Zatím se k němu nechtějí příliš vyjadřovat s tím, že se s návrhem ještě dostatečně neseznámily, a nemohou ho proto nyní komentovat. Odkazují zatím v této věci na svoji asociaci. Nicméně v praxi se s tím budou muset poprat nejen administrativně právě jednotlivé pojišťovny a v důsledku i jejich klienti. Právo bude reakce pojišťoven na občanský zákoník průběžně sledovat.

Potíž je v tom, že už tak, i bez revolučních změn, mají dnes pojišťovny, co se vzájemné systémové koordinace týče, co dělat, aby mezi sebou vůbec rozchodily například systém interního vzájemného plnění, když jedna pojišťovna vyřizuje nehodu vozidla, kde viníkem je klient jiné pojišťovny.

V lepším případě pojišťovny poškozenému vyplatí peníze ze svého víceméně ihned, a poté si interně vyřizují plnění s druhou pojišťovnou. Jenže tento systém nefunguje hladce, což pak komplikuje i slibovanou službu „vše, motoristo, vyřídíme za vás, když vás někdo nabourá“. V praxi se pak stává, že papíry za vás vyřídí, ale peníze z plnění musíte stejně nahánět ne u své pojišťovny, ale u druhé pojišťovny viníka.

Navíc pojišťovny u nás dosud nebyly schopné vytvořit si společnou databázi vozidel s podezřelou historií, což nahrává legalizaci kradených aut svařovaných s totálními bouračkami. A teď do toho přichází nový občanský zákoník, který sice pozici klienta posílí, avšak v administrativě pojišťoven v případě, že zákoník vstoupí v platnost, nezůstane kámen na kameni, což se v praxi může projevit značným chaosem v komunikaci mezi pracovníky pojišťoven a klienty.