„Firmám se nelíbí především neustále se zpřísňující podmínky při získávání úvěrů. Kritizují i neúměrnou dobu převodů mezi bankami a bezprecedentní výši bankovních poplatků, k jejich úrovni má výhrady 90 procent firem,“ konstatoval Hanák.

 

Novou evropskou regulací bank se dalším krizím nedá stoprocentně zabránit.Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB

Podle něho banky přehlížejí sektory nejvíce postižené krizí, jako je doprava a cestovní ruch.

Důsledky připravované evropské centrální regulace bank, která bude klást ještě větší požadavky na kapitálové zajištění a obecně bankám značně sešněruje ruce, podle Hanáka dopadnou opět především na firmy a obyvatele.

To potvrdil i generální ředitel Raiffeisenbank (RB) Lubor Žalman, jenž evropská regulační opatření označil za nebezpečná, neboť podle něho sníží přístup k úvěrům.

 

Náš problém byla rychlá privatizace cizími investory, tím výzkum a inovace zůstaly v těchto zemích. O to jsme se připravili, snad něco z toho alespoň půjde vrátit.Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisenbank

„Poskytnout úvěr bude pro banky dražší. Nesmíme v tom vidět ale katastrofu, protože anomálií bylo to, co jsme prožívali před propuknutím krize. U nás je situace proti zahraničí dobrá, protože máme velký objem vkladů,“ uklidňuje však záhy Žalman.

Evropský "superfond" krizím nezabrání, varuje ČNB

„ČNB je proti tomu, aby domácí pravomoci (v regulaci bankovnictví) byly převedeny na nadnárodní úroveň, protože není možné oddělovat pravomoci od odpovědnosti. Jsme proti vytvoření společného (evropského) nadnárodního fondu pro záchranu národních ekonomik. Novou regulací se dalším krizím nedá stoprocentně zabránit,“ zdůraznil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Mejstřík: Banky budou odvádět stále větší podíl zisku za hranice

"Velká ziskovost vede bankovní domy k repatriaci zisku do mateřských bank v zahraničí, namísto k efektivnímu využití ve formě úvěrů v domácí ekonomice. Tento přístup mohou ovšem dále posílit regulační opatření EU (Basel III), což nebude pro růst české ekonomiky přínosné," soudí profesor ekonomie Michal Mejstřík.

Šéf RB v Česku vidí velkou šanci v internetových bankách

„Náš problém byla rychlá privatizace cizími investory, tím výzkum a inovace zůstaly v těchto zemích. O to jsme se připravili, snad něco z toho alespoň půjde vrátit a zapojit do vývoje produktů naše odborníky. Příkladem i pro naše banky může být inovativní smršť společnosti Apple ve vztahu k zákazníkům, kteří jsou velmi loajální a rádi za dobré služby zaplatí," míní šéf RB v Česku Žalman.

U bank je to podle něho sice něco trochu jiného, ale "cesta by mohla být v jejich specializaci a diferenciaci zákazníků; velkou šanci v tomto směru mají do budoucna internetové banky."

Podnikatelé už hledají i alternativy k úvěrům, třeba rizikový kapitál

Podnikatelé se však kromě klasických úvěrů poohlížejí i po jiných formách financování. „Dříve všichni chtěli provozní úvěr, ze kterého pak financovali naprosto všechno. Dnes umí financování lépe strukturovat,“ potvrdil ředitel korporátního bankovnictví Raiffeisenbank Václav Štětina.

Podnikatel, který vlastní větší již fungující společnost, může část svého podílu prodat investorovi, například private equity fondu.

Začínající podnikatel s dobrým nápadem, který potřebuje kapitál na rozjezd, může zase svou firmu upsat na polskou burzu New Connect, která se specializuje na menší firmy, nebo může oslovit venture kapitálové fondy či jednotlivce, kteří rádi investují do nadějných projektů, tzv. Business angels.