Článek
Čím větší je váš podíl, tím má váš hlas při hlasování na shromáždění vlastníků větší váhu. Dopady jsou však i finanční. Podle spoluvlastnického podílu na společných částech domu přispíváte zpravidla i na náklady spojené se správou domu, například na opravy společných částí domu.
Zákon o vlastnictví bytů určuje, že podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu se rozumí „podlahová plocha všech místností, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu nebo rozestavěného bytu“. Občanský zákoník označuje příslušenství bytu jako vedlejší místnosti. Ostatní místnosti jsou tedy obytné.
Problém je v tom, že se nestanoví, co se rozumí „místností“ podle zákona o vlastnictví bytů. Za místnost je obecně považován prostor v domě, který je uzavřen ze všech stran stěnami, podlahou a stropem a lze ho uzamknout, tedy má běžné zárubně a vstupní dveře.
Z tohoto hlediska nelze za místnost považovat prostory bytu, jako například balkóny, lodžie, terasy a sklepní kóje. Nelze je tedy započítat ani do podlahové plochy bytu. A to ani v případě například zasklených lodžií.
Naproti tomu například sklep, který splňuje podmínku uzavřeného a uzamykatelného prostoru, je místností, která se počítá do podlahové plochy bytu
To neznamená, že když neznáte velikost podlahové plochy bytu, že hned musíte začít všechny místnosti měřit a celkovou podlahovou plochu si spočítat.
Údaj o spoluvlastnickém podílu vlastníka na společných částech budovy můžete nalézt například ve smlouvě o převodu vlastnictví k jednotce, nebo v tzv. prohlášení vlastníka.
Definice se různí
Ale pozor, jiné zákony mohou pro jiné konkrétní případy definovat podlahovou plochu bytu zcela odlišně. Například podle zákona o jednostranném zvyšování nájemného z bytu se do podlahové plochy nájemního bytu zahrnuje i podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkónů, lodžií a teras, avšak ve všech případech pouze jednou polovinou.