Kdo přehled podává a jak se vypočte pojistné a nová výše záloh podrobně přinášíme v následujícím článku připraveném ve spolupráci s Martou Ženíškovou z ministerstva práce a sociálních věcí.

Kdo podává

Přehledy musí zdravotní pojišťovně a OSSZ podat každý, kdo je OSVČ. Zo znamená, kdo podniká nebo vykonává jinou samostatnou výdělečnou činnost. Z příjmů z takové činnosti se zpravidla platí daň podle § 7 zákona o daních z příjmů.

OSVČ je tedy například živnostník, soukromý zemědělec, advokát, umělec, který má příjmy z činnosti na základě autorského zákona, ale i osoba spolupracující s OSVČ.

Přehled musí podat každá OSVČ, bez ohledu na výši příjmu z podnikání (i když je ve ztrátě) a bez ohledu na to, zda je i zaměstnancem, důchodcem, studentem, pobírá rodičovský příspěvek atd.

Za příjmy z podnikání se považují i příjmy, které jsou od daně osvobozené, například příjmy z provozu malých vodních, větrných, solárních a jiných „ekologických“ elektráren.

Pozor: OSVČ, která vede účetnictví a má příjmy od daně osvobozené, nezahrnuje tyto příjmy do základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění. Do základu pro odvod pojistného na sociální pojištění se tyto příjmy zahrnují.

Přehled nepodává pouze ten, kdo v roce 2009 nebyl OSVČ, to znamená, že nevykonával činnost ani v jednom dnu, i když měl v tomto roce ještě příjmy ze samostatné výdělečné činnosti vykonávané před rokem 2009. V roce 2009 jsou poprvé povinny podat Přehled OSSZ i osoby činné na základě autorského zákona, aniž by již prohlašovaly, že tuto činnost vykonávají soustavně.

Každý, kdo v roce 2009 vykonával samostatnou výdělečnou činnost a není u OSSZ a u své zdravotní pojišťovny přihlášen jako osoba samostatně výdělečně činná, by si měl u těchto institucí ověřit, zda je pro sociální a zdravotní pojištění považován za OSVČ.

Termíny podání

Pro podání přehledu u OSSZ a u zdravotní pojišťovny platí stejná lhůta, a to do jednoho měsíce, v němž mohlo být naposledy podáno daňové přiznání. Jestliže OSVČ měla povinnost podat daňové přiznání za rok 2009 do 31. března 2010, musí Přehled podat do 30. dubna 2010.

Pro zaplacení pojistného za rok 2009 jsou však rozdílné lhůty.

Zdravotní pojišťovně musí být pojistné zaplaceno do 8 dnů od podání daňového přiznání, OSSZ do 8 dnů od podání Přehledu.

OSSZ a ani zdravotní pojišťovně se nepředkládá při podání přehledu potvrzení, kdy bylo daňové přiznání podáno. Přehled může být podán i před podáním daňového přiznání. Dále vysvětlíme zvlášť postupy ve zdravotním a sociálním pojištění.

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Pojistné na zdravotní pojištění platí každá OSVČ, u níž rozdíl mezi příjmy a výdaji je kladný. Je-li OSVČ ve ztrátě, musí platit pojistné, jestliže musí jako OSVČ platit pojistné aspoň z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální vyměřovací základ neplatí zejména pro OSVČ, za které je plátcem pojistného stát, a pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnancem a platí pojistné aspoň z minimální mzdy. Tyto osoby platí pojistné z vypočteného vyměřovacího základu, třeba i ze 100 Kč.

Osoby samostatně výdělečně činné, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát (důchodci, studenti, ti, co pobírají rodičovský příspěvek atd.), jsou rovněž povinny platit pojistné na zdravotní pojištění.

Pro výpočet jejich pojistného neplatí minimální vyměřovací základ, ale dosažený příjem ze samostatné výdělečné činnosti.

Výše pojistného Pojistné činí 13,5 % z vyměřovacího základu.

Vyměřovacím základem je 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Současně je stanoven minimální vyměřovací základ. V roce 2009 je minimálním měsíčním základem 11 777,50 Kč, z něho vypočtené pojistné je 1590 Kč.

Jestliže OSVČ podnikala ve všech měsících roku 2009, rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 100 000 Kč, vypočteným ročním vyměřovacím základem je 50 000 Kč (50 % ze 100 000 Kč).

Pak mohou nastat dva případy:
1. Je-li za OSVČ plátcem pojistného stát (OSVČ je například důchodcem), nebo OSVČ byla zaměstnancem, zaplatí pojistné ve výši 6750 Kč (13,5 % z 50 000 Kč).

2. Platí-li pro OSVČ minimální vyměřovací základ, musí činit 141 330 Kč (12 měsíců x 11 777,50 Kč), pojistné za rok 2009 činí 19 080 Kč (13,5 % ze 141 330 Kč).

Maximální vyměřovací základ v roce 2009 činí 1 130 640 Kč.

Postup při výpočtu pojistného je rozveden na Přehledu.

Měsíční zálohy OSVČ neplatí měsíční zálohy na zdravotní pojištění v roce zahájení činnosti, je-li za ní plátcem pojistného stát. Je-li její hlavní činností zaměstnání, nemusí platit zálohy vůbec ani v dalších letech podnikání. Záloha činí 13,5 % průměrného měsíčního vyměřovacího základu dosaženého v předchozím roce.

Novou zálohu si OSVČ vypočte v Přehledu. Přihlíží se jen k těm měsícům, v nichž byla činnost vykonávána aspoň po část měsíce (stačí i jeden den).

Minimální záloha v roce 2010 činí 1601 korun.

Záloha se nemusí platit za měsíce, po jejichž celé období byla OSVČ uznána práce neschopnou. Zálohy na pojistné na zdravotní pojištění se platí od 1. dne toho měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího měsíce.

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Pojistné na sociální pojištění musí platit každá OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ hlavní“).

OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (dále jen „OSVČ vedlejší“) neplatí pojistné, pokud její příjem po odpočtu výdajů nedosáhl v kalendářním roce stanovené částky. V roce 2009 je touto částkou 56 532, jestliže OSVČ byla OSVČ ve všech měsících.

Za OSVČ vedlejší je považován:

* zaměstnanec, který je účasten nemocenského pojištění nebo jen důchodového pojištění (například jako jednatel s. r. o.),
* poživatel starobního nebo invalidního důchodu,
* nezaopatřené dítě (student do 26 let věku),
* osoba pobírající rodičovský příspěvek,
* osoba pečující o osobu závislou na péči jiné osoby ve stupni II až IV (u dítěte do 10 let věku i při péči o ně ve stupni I),
* zaměstnanec pobírající peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské namísto této dávky.

OSVČ, která chce být pro sociální pojištění považována za OSVČ vedlejší, musí uvést na Přehledu, z jakého důvodu je vedlejší, a tento důvod doložit, pokud je doložení třeba, například musí být doložena potvrzením školy doba studia.

Pobírání důchodu starobního, invalidního důchodu, rodičovského příspěvku, doby zaměstnání (vyjma zaměstnání malého rozsahu) se nemusí dokládat, vyplácíli důchod Česká správa sociálního zabezpečení nebo má potřebné údaje v evidenci.

Jestliže OSVČ vedlejší nepodnikala po celý rok, započítává se za každý měsíc podnikání 4711 Kč. Začala-li například podnikat 20. 3. 2009, podnikala v 10 měsících. Tato OSVČ musí za rok 2009 platit pojistné, pokud rozdíl mezi příjmy a výdaji činil aspoň 47 110 Kč (10 měsíců x 4711 Kč).

Výše pojistného Pojistné činí 29,2 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je nejméně 50 % z daňového základu. Daňovým základem je základ daně upravený podle § 5 a § 23 zákona o daních z příjmů.

Minimální vyměřovací základ platí pro OSVČ hlavní i vedlejší. V roce 2009 je minimálním vyměřovacím základem u OSVČ hlavní 70 668 Kč a u OSVČ vedlejší 28 272 Kč při podnikání ve všech měsících tohoto roku. Tyto částky platí, pokud vyměřovací základ vypočtený z dosažených příjmů je nižší než tato minimální částka.

Z minimálních základů činí vypočtené pojistné za rok 2009 20 636 Kč u OSVČ hlavní a 8256 Kč u OSVČ vedlejší, pokud byla OSVČ hlavní nebo vedlejší ve všech 12 měsících.

Roční vyměřovací základ si OSVČ určuje mezi svým minimálním vyměřovacím základem a maximálním vyměřovacím základem. Roční vyměřovací základ však nesmí být nižší než 50 % daňového základu a ani nižší než minimální vyměřovací základ platný pro daný kalendářní rok.

Z určeného vyměřovacího základu, z něhož bylo odvedeno pojistné, se vypočítává důchod. Výše zálohy nemá vliv na výši důchodu.

Maximální vyměřovací základ pro sociální pojištění v roce 2009 činí 1 130 640 Kč.

Výše zálohy Zálohy je v roce 2010 povinna platit OSVČ hlavní vždy a OSVČ vedlejší pouze v případě, že v roce 2009 byla OSVČ a dosáhla příjmu ve výši aspoň 56 532 Kč při podnikání ve všech měsících.

Výše zálohy činí 29,2 % z měsíčního vyměřovacího základu vypočteného z příjmu roku 2009. Záloha nesmí být u OSVČ hlavní nižší než 1731 Kč a u OSVČ vedlejší než 693 Kč.

Od kalendářního měsíce, v němž OSVČ podala nebo měla podat přehled za rok 2009, platí zálohy v minimální výši pro ni platnou, kterou si vypočítala na Přehledu.

OSVČ si může zaplatit zálohy dopředu až do června 2011 tak, že zaplatí příslušnou částku. Nemusí oznamovat OSSZ, že platí zálohy dopředu. Jestliže minimální výše zálohy u OSVČ činí 2000 Kč, tak zaplatí-li 8000 Kč, zaplatila zálohu za 4 měsíce.

OSVČ nemusí od roku 2009 oznamovat a dokládat v průběhu roku, že se stala OSVČ vedlejší nebo naopak. Oznámit a doložit tuto skutečnost musí až s Přehledem za příslušný kalendářní rok. Zálohy na pojistné musí však platit podle toho, zda je v měsíci, za který zálohu platí, OSVČ hlavní nebo vedlejší.

Od 1. 1. 2009 se změnilo kritérium pro posuzování vedlejší činnosti z důvodu zaměstnání. OSVČ je vedlejší v těch měsících, v nichž je účastna nemocenského nebo důchodového pojištění jako zaměstnanec po celou dobu, v níž byla OSVČ.

Zálohy na pojistné na sociální zabezpečení se platí v následujícím měsíci od 1. do 20. dne.

Za zpoždění sankce

Z dlužné částky zdravotního a sociálního pojistného nabíhá penále za každý den prodlení ve výši 0,05 % (z 1000 Kč dlužného pojistného činí penále denně 0,50 Kč). OSSZ může OSVČ uložit pokutu za neoznámení zahájení činnosti a nepředkládání Přehledu až 10 000 Kč.

OSSZ může získávat od finančních úřadů a zdravotních pojišťoven údaje o plátcích daně a pojistného z příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a porovnat se svými záznamy v evidenci OSVČ.

Důležitá čísla

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Vyměřovací základ OSVČ: 50 % z rozdílu příjmů a výdajů
Min. roční vyměř. základ: Rok 2009 - 141 330 Kč. Rok 2010 - 142 254 Kč
Min. měsíční vyměř. základ: 2009 - 11 777,50 Kč; 2010: 11 854,50 Kč
Sazba: 13,5 %
Min. měsíční záloha v roce 2010: 1601 Kč
Maximální vyměřovací základ: 2009: 1 130 640 Kč; 2010: 1 707 048 Kč

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Vyměřovací základ OSVČ: 50 % z daňového základu

Min. vyměř. základ OSVČ

Rok 2009

OSVČ hlavní – 70 668 Kč
OSVČ vedlejší – 28 272 Kč

Rok 2010

OSVČ hlavní – 71 136 Kč; OSVČ vedlejší – 28 452 Kč
Min. měsíční vyměř. základ 2010: OSVČ hlavní 5928 Kč, OSVČ vedlejší 2371.
Sazba:  29,2 %
Minimální záloha 2010: OSVČ hlavní 1731 Kč, OSVČ vedlejší 693 Kč
Max. vyměřovací základ: 2009: 1 130 640 Kč; 2010: 1 707 048 Kč

Kdo povinně platí obě pojištění
* osoby samostatně výdělečně činné s některými výjimkami
* zaměstnanci, a to prostřednictvím zaměstnavatele. Ale pozor, z příjmů z dohod o provedení práce se neplatí žádné pojistné. Z dohody o pracovní činnosti se platí naopak vždy jak zdravotní, tak sociální pojištění, činí-li odměna aspoň 2000 korun hrubého v měsíci.
Kdo povinně platí jen zdravotní pojištění
* některé OSVČ s nízkými příjmy (viz článek)
* členové výboru společenství vlastníků z odměn za tuto činnost
* tzv. osoba bez zdanitelných příjmů (například žena nebo muž
v domácnosti nepečující o malé děti, student starší 26 let)
* neuvolnění členové zastupitelstev obcí, krajů a měst
* členové představenstva akciové společnosti
Kdy se žádné pojistné neplatí
* z příjmů z pronájmu nemovitostí
* z příjmů z dohod o provedení práce
* z příjmů z kapitálového majetku (např. dividend)
* z výher v loteriích, sázkách, vědomostních soutěžích
* z příspěvků autorů do médií do 7000 Kč měsíčně, z nichž je odváděna konečná srážková daň.