Až do 31. března můžete podat přiznání znovu. Na první straně formuláře zaškrtnete přiznání „opravné“. Stojí to trochu námahy, ale nevznikají při tom žádné sankce. Finanční úřad k předcházejícímu „nepovedenému“ přiznání nebude přihlížet.

Dodatečné přiznání

Pokud zjistíte chybu až po termínu pro podání přiznání, odevzdáte dodatečné přiznání. Na titulní straně zaškrtnete  slovo „dodatečné“, vyplníte kompletně celé přiznání a proti řádnému přiznání navíc i 6. oddíl – Dodatečné DAP.

Jestliže jste na základě původního, řádného přiznání nesprávně odvedli nižší daň, musíte chybu v dodatečném přiznání odstranit a daň samozřejmě doplatit.

Protože jste zjistili chybu sami, zaplatíte jen úrok z prodlení, který se počítá od původního data splatnosti až do dne doplacení dlužné částky. Jeho výše závisí na aktuální repo sazbě ČNB.

Pokud u jedné daně za jedno zdaňovací období úrok nepřesáhne 200 Kč, neplatí se. I když vás ale zaplacení úroku nemine, pořád jste na tom lépe, než kdyby na chybu přišel finanční úřad. Ten by vám doměřil dlužnou daň, úrok z prodlení a také ještě penále ve výši 20 % z doměřené daně.

Jestliže jste se spletli ve svůj neprospěch, můžete podat dodatečné přiznání na nižší daň nebo vyšší ztrátu. Zjistíte-li však, že jste si v původním přiznání pouze zapomněli uplatnit ztrátu za předcházející období nebo odpočet na dary, máte smůlu. Dary nebo ztrátu můžete uplatnit pouze v dodatečném přiznání na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o dar a původně stanoveným základem daně činil alespoň 100 Kč.

To znamená, jestli jste si třeba zapomněli odečíst dar ve výši 3000 Kč, můžete tak učinit v dodatečném přiznání, pokud jste zároveň například zapomněli přiznat příjem 3100 Kč.

U zaměstnavatele

Mohli jste se také dopustit chyby, která měla za následek nesprávně stanovenou daň, i když jste přiznání nepodávali, protože daň za vás spočítal zaměstnavatel.

Příklad: Zaměstnanec uvedl v žádosti o roční zúčtování nepravdivý údaj o výši příjmu manželky a dostal na ni slevu na dani. Nebylo to úmyslně, jenom si špatně vysvětlil zákon. Jakmile si ověřil, že pochybil, okamžitě to oznámil mzdové účetní.

Daň včetně daně vyplývající z ročního  zúčtování, která nebyla sražena vinou poplatníka, může zaměstnavatel srazit do tří let od konce zdaňovacího období, v němž k nesprávné srážce došlo.

To se týká i úroku z prodlení, který by finanční úřad z tohoto titulu předepsal zaměstnavateli k zaplacení. Zaměstnanec už s tím nemá žádné další komplikace. Zaměstnavatel takto vrácenou daň odvede správci daně v nejbližším termínu pro odvod záloh na daň.

Zaměstnanec může celou věc napravit i tím, že podá řádné daňové přiznání. Mzdová účetní by to určitě přivítala, ale pro něho by to nebylo optimální řešení. Přidělal by si tím starosti s jeho vyplněním.

Navíc by se vystavil nebezpečí, že by mu mohl některý finanční úřad zvýšit jeho roční daňovou povinnost (nikoli jen rozdíl plynoucí z chyby) až o 10 %, protože přiznání nebylo podáno včas.