Například v polovině týdne se jeden z vrcholných představitelů Evropské centrální banky vyjádřil velmi jednoznačně na adresu Řecka, když řekl, že trhy obelhávají samy sebe, pokud se domnívají, že Řecku členské státy eurozóny, nebo sama ECB, pomohou. Obavy z řeckého bankrotu přitom v minulém měsíci velmi negativně zasáhly finanční trhy a zejména evropskou měnu, která se dostala pod silný prodejní tlak poté, co všechny tři hlavní ratingové agentury snížily Řecku rating v reakci na nevěrohodný plán tamní vlády dělat něco s rostoucím zadlužením.

Překvapivý komentář ale nakonec euro ve středu dokázalo vstřebat celkem bez problémů. Všichni si totiž ještě velmi dobře pamatují na slova někdejšího německého ministra financí Peera Steinbrücka ze začátku loňského roku. Ten v době, kdy se nervozita na finančních trzích dala ještě krájet, řekl, že pokud slabší státy eurozóny budou potřebovat pomoc, dostanou ji.

Bez odezvy rozhodně nezůstaly ani zprávy z Islandu, kde tamní prezident vetoval zákon o vyrovnání s Británií a Nizozemím, který měl oběma zemím přislíbit splátku necelých šest mld. dolarů. Podobnou částku totiž britské a nizozemské domácnosti v minulých letech vložily do islandských bank, nabízejících výrazně vyšší zhodnocení. Island je však v důsledku krize znárodnil a závazky bank proto přešly na daňové poplatníky.

Aby zákon platil, budou jej nyní muset odsouhlasit sami Islanďané v referendu, což je ale jen velmi málo pravděpodobné. Podle předběžných průzkumů je totiž více než 70 % obyvatel Islandu proti němu. Veto zákona proto přimělo ratingovou agenturu Fitch okamžitě snížit rating na islandské dluhopisy až pod investiční stupeň a Islandu nyní reálně hrozí, že neobdrží půjčky, které měl přislíbené od MMF a především od severských zemí. To jej přibližuje opět o něco blíže státnímu bankrotu. 

Z USA přišla příznivá data

Špatné zprávy však tentokrát dokázaly přebít poměrně příznivá data, která v průběhu týdne přicházela z americké ekonomiky. Překvapit dokázaly zejména výsledky z výrobního sektoru a sektoru služeb, které si v prosinci shodně procházely expanzí. Třetím měsícem v řadě pak v USA rostly také prodeje automobilů a o tom, že spotřebitelská poptávka zatím zůstává robustní, svědčí i předběžné odhady vánočních prodejů amerických maloobchodních řetězců, jejichž tržby překonaly jejich původní očekávání. 

Česko bude mít rekordní přebytek

Z Česka jsme se v týdnu dočkali především výsledků listopadové obchodní bilance. Ta skončila v přebytku 14,5 mld. korun a potvrdila, že v roce 2009 kumulativně zřejmě dosáhne nejvyššího přebytku v historii České republiky. Faktem ale i nadále zůstává, že vysokému přebytku stále pomáhá především propad dovozu a zlepšení směnných relací, které ovlivnily nižší ceny ropy. Celková úroveň zahraničního obchodu jinak zůstává hluboko pod úrovněmi z předkrizového období a jeho návrat zpět k těmto úrovním bude zřejmě ještě během na dlouhou trať. 

Koruna na zveřejnění výsledků zahraničního obchodu téměř nereagovala a v prostředí mírně nervózní situace na finančních trzích, si v pátek odpoledne držela svou cenu ze začátku týdne, když se k euru prodávala za 26,30 Kč, zatímco jeden dolar stál 18,36 Kč. 

Nadcházející týden přinese několik zajímavých dat jak z Evropy, tak z USA. Spojené státy zveřejní velmi očekávané výsledky maloobchodních prodejů a spotřebitelské důvěry, zatímco v eurozóně bude o úrokových sazbách opět po měsíci rozhodovat Evropská centrální banka.