Výsledkem těchto měnových zásahů je ale také vyšší volatilita a likvidita na devizovém trhu. Láká stále více investorů, protože ti v cenových výkyvech vidí vyšší potenciální zisky.

Slovo Forex vzniklo zkrácením anglického slovního spojení „foreign exchange“, které se již zažilo označovat zkratkou FX. V českém překladu jde pak o mezinárodní devizový trh, na kterém se obchodují měny jednotlivých zemí světa. Tak jako se na akciovém trhu obchodují akcie firem, nebo na komoditním se nakupují a prodávají různé komodity (např. zlato, stříbro, ropa, obilí), tak se na tom FOREXovém kupují a prodávají například americké dolary (USD), švýcarské franky (CHF) a mnoho dalších měn.

Forex se od těchto trhů kromě jiného liší také tím, že se na něm obchoduje v měnových párech. To znamená, že jednu měnu vždy nakupujete a druhou prodáváte. Z tohoto důvodu u měnového kurzu vždy figurují dvě měny.

Co znamená, když vidíme EUR/CZK = 24,85?

První část označení „EUR“ je základní měna, v tomto případě euro (EUR). Druhá část „CZK“ je kotovací měna, tedy česká koruna (CZK). Měnový kurz nám tedy říká, kolik musíme zaplatit jednotek kotovací měny, abychom koupili jednu jednotku základní měny. Konkrétně když kupujeme jedno euro, platíme 24,85 koruny. Při prodeji měnového páru nám kurz říká, kolik jednotek kotovací měny dostaneme, když prodáme jednu jednotku hlavní měny. Při prodeji jednoho eura dostaneme 24,85 koruny

Proč a co ovlivňuje změnu hodnoty kurzu měn?

Jak je známo, hodnota měnových kurzů se v čase neustále mění. Kdo a jak rozhoduje o hodnotě měnového kurzu?

Je to právě již zmiňovaný devizový trh, na kterém se potkává nabídka s poptávkou po jednotlivých měnách. Tu tvoří samotní účastníci trhu, kterými jsou například komerční a národní banky, penzijní a jiné fondy, importéři a exportéři zboží. Přirozeně i tady platí, že když poptávka převažuje nad nabídkou, tak cena měny roste, tedy měna posiluje a naopak.

V zásadě by tato vzájemná interakce nákupců a prodejců měn měla odrážet ekonomický stav země. Platí tedy intuitivní pravidlo, že čím je na tom domácí hospodářství lépe, tím je domácí měna vůči těm ostatním žádanější, a tedy silnější.

Základním ukazatelem, který nás informuje o kondici kterékoliv ekonomiky je hrubý domácí produkt (HDP). Kromě něho se pak sleduje spousta dalších makroekonomických indikátorů, jako například nezaměstnanost, inflace, úroková míra, obchodní bilance, průmyslová aktivita atd. Ne všechny indikátory mají pro vývoj měnového kurzu stejnou důležitost.