Článek
Mýtus první: Na doplňkovém penzijním spoření si již nesjednáme pozůstalostní penzi.
Je to pravda, ale…
Pozůstalostní penze bude opravdu zrušena, o úspory ale naši bližní v případě nenadálé události nepřijdou. Ve skutečnosti totiž dojde pouze ke zpřesnění a zjednodušení terminologie, ze které jen „vypadne“ termín pozůstalostní penze. Neznamená to tedy, že by finanční prostředky propadly, protože zůstávají součástí dědictví. V případě úmrtí spořitele před dobou určenou k výplatě naspořené částky tak budou prostředky vyplaceny určené osobě nebo se stanou předmětem dědictví.
Mýtus druhý: Na penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření) musím ukládat alespoň 300 Kč měsíčně.
Není to pravda
Uložená částka závisí na individuálním rozhodnutí každého účastníka. Původ tohoto omylu je pravděpodobně ve výši minimálního příspěvku na penzijní připojištění, při které klientovi vzniká nárok na výplatu státního příspěvku. Ta dosud činila 100 korun, od nového roku na minimální státní příspěvek (ve výši 90 Kč) dosáhneme až při vkladu 300 Kč měsíčně.
| Výše příspěvku účastníka v Kč | Výše státního příspěvku v Kč |
| 300,- | 90,- |
| 400,- | 100,- |
| 500,- | 130,- |
| 600,- | 150,- |
| 700,- | 170,- |
| 800,- | 190,- |
| 900,- | 210,- |
| 1 000,- | 230,- |
Mýtus třetí: Od nového roku nebude možno přecházet mezi fondy penzijního připojištění.
Je to pravda, ale…
Přecházet mezi fondy penzijního připojištění není možné již od března 2012. Kdo by však měl zájem změnit svého opatrovníka spoření na důchod, nemusí věšet hlavu. Od nového roku lze totiž přejít z transformovaného fondu (správce penzijního připojištění) do účastnického fondu, který nově přinese doplňkové penzijní spoření. V rámci účastnických fondů penzijních společností lze mezi jednotlivými fondy libovolně přecházet.
Mýtus čtvrtý: Nemusím si spořit na důchod, protože dostanu státní důchod, který mi bude stačit.
Je to pravda, ale…
Státní penze nám samozřejmě zajistí určité finance na důchod, jejich výše ovšem bude do budoucna stále méně jistá. Zatímco v současnosti na jednoho seniora připadá 2,15 poplatníka sociálního pojištění, ze kterého jsou důchody vypláceny, v roce 2050 bude podle prognóz na jednoho seniora připadat už pouze jedna ekonomicky aktivní osoba.
„Penze v České republice v současnosti odpovídají zhruba polovině průměrného čistého platu. Je tedy logické, že pokud se sníží počet ekonomicky aktivních obyvatel, změní se i tento poměr a lidem v penzi žijícím pouze ze státního důchodu se výrazně sníží životní standard,“ upozorňuje Jiří Rusnok, předseda představenstva ING Penzijního fondu a. s., a dodává: „V Evropě, ale třeba i v Americe nebo Japonsku státní podpora činí jen omezenou část příjmů v důchodu, lidé si na toto životní období spoří v soukromých fondech nebo využívají jiné formy spoření.“
Kromě penzijních fondů lze využít také podílové fondy (neboli fondy kolektivního investování), bankovní účty (spořicí účet či termínovaný vklad) či investice do nemovitostí nebo třeba do zlata.
Mýtus pátý: Pokud chci druhý pilíř, vyvedu z I. pilíře 3 % a přidám k tomu 2 procenta z čisté mzdy.
Je to pravda, ale…
Pravdou je, že vstup do II. pilíře nového penzijního systému v České republice znamená, že 3 % z celkových 28 % odváděných na sociálním pojištění budeme spořit na soukromý účet, pokud k nim dodáme další 2 % z našich příjmů. Nejedná se však o 2% vklad z čisté, nýbrž z hrubé mzdy.
Mýtus šestý: Stát omezí daňové odpočty z penzijního připojištění.
Není to pravda, ale…
Výše odpočtů od daňového základu se nezmění, k úpravě dojde pouze u metodiky výpočtu. „I po lednu 2013 si zaměstnanci budou moci od daňového základu odečíst až 12 000 Kč. Změna spočívá v tom, že dosud si mohli odečíst vše nad 500 Kč měsíčního příspěvku, s penzijní reformou vzniká nárok na daňový odpočet až od 1 000 Kč měsíčního příspěvku a odpočet ve výši 12 000 Kč je možný až při dvoutisícovém vkladu,“ vysvětluje novou situaci Jiří Rusnok.
Mýtus sedmý: Zaměstnavatel mi může přispívat do II. i III. pilíře.
Není to pravda
Transformovaný fond i nové účastnické fondy ve III. pilíři budou svými podmínkami velmi podobné současným penzijním fondům. Zaměstnavatel tedy může přispívat do transformovaného fondu nebo do nových účastnických fondů ve III. pilíři. Ve II. pilíři však lze spořit na penzi pouze vyvedením 3 % ze státního systému (I. pilíře) a přidáním 2 z hrubé mzdy. Zaměstnavatel bude i nadále odvádět 21,5 % a jeho odvod se v tomto případě zvedat nebude.
Mýtus osmý: III. pilíř (doplňkové penzijní spoření) bude méně „vydělávat“.
Není to pravda
Od nového roku dojde k oddělení majetku účastníků fondu, tedy klientů penzijního připojištění, a fondu samotného, tedy majetku akcionáře. Z majetku akcionáře vznikne penzijní společnost neboli budoucí správce jak II. pilíře, tak transformovaného III. pilíře. Penzijní společnosti budou moci s majetkem klientů nakládat volněji a celý systém bude celkově transparentnější. V rámci doplňkového penzijního spoření si navíc klient bude moci zvolit investiční strategii, a tedy i míru rizika investic. Jinými slovy – na jedné straně může u dynamických strategií získat vyšší výnos, podstupuje ale zároveň větší riziko ztráty. Konzervativní fondy pak stejně jako u současného penzijního připojištění sázejí na jistotu a nižší zisky jsou vykoupeny spolehlivostí zhodnocení.
Mýtus devátý: Do II. pilíře může vstoupit každý starší 35 let.
Je to pravda, ale…
Do II. pilíře může vstoupit každá osoba starší 35 let, na rozhodnutí však bude mít pouze první polovinu roku 2013. Pokud ji nevyužije pro vstup, poté již do druhého pilíře nebude možné vstoupit. Naproti tomu mladší 35 let se mohou rozhodnout do doby, než dosáhnou tohoto věku. Princip druhého pilíře je postaven na vyvedení 3 procent z plateb na sociální pojištění s přídavkem 2 % z hrubé mzdy. Účastnit se ho mohou jen ekonomicky aktivní lidé starší 18 let.
Mýtus desátý: Když mám životní pojištění, penzijní spoření je zbytečné.
Není to pravda
„Penzijní spoření a životní pojištění jsou dva odlišné produkty sloužící k rozdílným účelům. Životní pojištění není primárně určeno ke spoření, ale slouží především k ochraně před finančními následky nenadálých životních situací. Penzijní spoření je naopak dlouhodobým nástrojem pro finanční zabezpečení v důchodovém věku,“ vysvětluje častý omyl Jiří Rusnok. Dlouhodobost tohoto druhu spoření je podtržena také státní podporou ve formě příspěvků na penzijní připojištění a možností odpočtu vkladů od daňového základu.
Chcete se o změně našeho penzijního systému dozvědět více? Pak neváhejte a navštivte www.ingpenzijnispolecnost.cz, kde naleznete veškeré potřebné informace a můžete si také spočítat, jak na tom v penzi budete.