Hlavní obsah

Země EU schválily 100 miliard eur na podporu kurzarbeitu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Země Evropské unie schválily záměr využít 100 miliard eur (2,8 bilionu Kč) na podporu zaměstnanců ohrožených výpadkem ekonomické aktivity v důsledku koronaviru. Ministři financí unijních zemí v úterý podpořili návrh Evropské komise, která hodlá půjčky do zmíněné výše poskytnout státům k podpoře krátkodobých pracovních míst.

Foto: Yves Herman, Reuters

Vlajky EU před sídlem Evropské komise v Bruselu

Článek

Podle chorvatského předsednictví ministři prodiskutovali i plán záruk pro zasažené firmy a měli by jej schválit na některém z dalších jednání. Podle náměstkyně české ministryně financí Lenky Dupákové se Česko o zapojení do tohoto programu Evropské investiční banky teprve rozhodne.

Řada členských zemí včetně České republiky po březnovém vypuknutí krize způsobené šířením koronaviru sáhla k podpoře kurzarbeitu, což je práce se zkrácenou pracovní dobou a s příspěvky státu na mzdy. Tato podpora má pomoci udržet práci zejména zaměstnancům ve firmách postižených omezeními souvisejícími s pandemií.

Půjčky pro země podporující kurzarbeit budou k dispozici, až státy poskytnou záruky za úvěr, z něhož bude EK program financovat.

Kurzarbeit. Německý vynález se šíří Evropou

Ekonomika

Kurzarbeit má původ v Německu na začátku 20. století. Jde o označení opatření pro období krize, kdy dojde ke zkrácení pracovní doby a zbytek mzdy zaměstnancům místo zaměstnavatele proplácí stát.

Právě kurzarbeitu se připisují částečné zásluhy na tom, že Německo v krizovém roce 2009 dostalo pod kontrolu rostoucí nezaměstnanost. V květnu 2009 se našemu západnímu sousedovi podařilo míru nezaměstnanosti snížit ze 7,9 procenta na 7 procent. Průměrná nezaměstnanost zemí OECD přitom ve stejnou dobu stoupla o tři procentní body na 8,6 procenta, připomíná Financial Times.

„Podle odhadu OECD v Německu do konce roku 2009 prostřednictvím zkrácené pracovní doby zachránili více než 200 tisíc pracovních míst,“ dodal server. Není proto překvapivé, že Německo po tomto nástroji sahá i na začátku koronavirové krize, která hrozí nebývalým ekonomickým útlumem.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám