Hlavní obsah

Zbankrotovaná Argentina chce žalovat „supí fondy“ v Haagu a v OSN

Novinky, ČTK, Tomáš Volf

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Argentinský premiér Jorge Capitanich viní ze selhání jednání s věřiteli Spojené státy a prohlásil, že Argentina bude žalovat věřitelské „supí fondy“ před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu a na půdě Valného shromáždění OSN. Napsal to ve čtvrtek argentinský deník La Nación.

Foto: Carlo Allegri, Reuters

Osamělý Argentinec demonstruje před budovou soudu v New Yorku proti věřitelským "supím fondům".

Článek

Argentina se podruhé za více než 12 let ocitla v platební neschopnosti, nedokázala totiž ve stanovené lhůtě vyřešit s věřiteli spor o svůj dluh. [celá zpráva]

Přitom se paradoxně nejedná o nijak závratnou částku. Podle verdiktu z roku 2012 má Argentina žalujícím vlastníkům původních dluhopisů vyplatit jen 1,33 miliardy dolarů (27,1 miliardy korun) plus úroky dřív, než vyrovná splatnou částku vlastníkům restrukturalizovaných dluhopisů. S restrukturalizací souhlasilo 92 procent věřitelů, těm stačí, když dostanou necelou třetinu původní hodnoty dluhopisů. Zbylých osm procent investorů ale trvá na navrácení celé hodnoty jejich pohledávky.

Bojí se dalších žalob

Argentina odmítá vyplatit vlastníky původních dluhopisů v obavě, že k několika žalujícím hedgeovým fondům se připojí další věřitelé ze zbývajících osmi procent, kteří tehdy také nepřistoupili na výměnu dluhopisů. Celková nárokovaná částka by tak podle Buenos Aires mohla dosáhnout 15 miliard USD, což je víc než polovina devizových rezerv Argentiny.

„Odpovědnost má jeden stát, Spojené státy... je to ostuda,“ uvedl v neobvykle ostrém projevu argentinský premiér na čtvrteční tiskové konferenci.

Capitanich také prohlásil, že země není v insolvenci. Vývoj na finančních trzích zatím naznačuje, že investoři stále ještě věří v možnost dohody.

Foto: Natacha Pisarenko, ČTK/AP

Společně budeme bojovat proti lichvářským supům, píše se na plakátě u vchodu do argentinského ministerstva financí v Buenos Aires.

Po dlouhé právní bitvě s investory, kteří po minulém bankrotu Argentiny z roku 2002 odmítli podmínky restrukturalizace, nedokázala třetí největší latinskoamerická ekonomika dospět k dohodě do stanovené lhůty pro úhradu splátky, což bylo do středeční půlnoci newyorského času (čtvrtek 6:00 SELČ).

Zprostředkovatel jednání mezi oběma stranami, Američan Daniel Pollack během jednání podle agentury Reuters navrhl kompromis, který argentinský ministr hospodářství Axel Kicillof odmítl.

Bankrot bude bolet

Současná situace by neměla způsobit turbulenci na zahraničních finančních trzích, protože Argentina je od bankrotu v roce 2002 izolována od zahraničních úvěrových trhů. v Argentině tato situace zřejmě zhorší hospodářskou recesi a inflaci, neměla by však mít tak vážné dopady jako předchozí bankrot, který vyvolal kolaps celé ekonomiky. Milióny Argentinců tehdy také přišly o práci.

Americký zprostředkovatel Pollack před uplynutím lhůty varoval, že státní bankrot není jen technický stav, ale "skutečná a bolestná událost, která zasáhne skutečné lidi".

Podle argentinského premiéra Capitaniche je Pollack "nekompetentní" a země si prý zachová opatření na podporu ekonomiky.

Reklama

Výběr článků

Načítám