Článek
Jestliže dva roky před vstupem do EU rostl hrubý domácí produkt ročně o tři procenta, během dvou let se prakticky zdvojnásobil a v průměru dosahuje ročního tempa 5,5 procenta. Pokud export před vstupem do Unie rostl v průměru o sedm procent, po vstupu do EU se zvýšil na 17 procent.
Expanduje rovněž průmyslová výroba, která zvýšila tempo růstu z pěti procent před vstupem na průměrných 8,5 procenta ve společné Evropě. Rovněž zahraniční obchod je poprvé v plusu. Turistický ruch se zvýšil za dva roky o 24 procent. To přináší nejen ekonomice, ale i konkrétním podnikatelům nezanedbatelné zisky.
Polepšili si i zemědělci
Vstup do EU přinesl nárůst dotací zemědělcům. Producentům potravin se také otevřel unijní trh, kde mohou některé produkty výhodněji zpeněžit. Pád obchodních bariér ale zároveň zvýšil konkurenci a farmáři jsou v řadě komodit vytlačováni z trhu zvýšenými dovozy. Vyplývá to z vyjádření agrárních organizací a ministerstva zemědělství.
Objem podpor do zemědělství se v roce 2004, kdy Česko vstoupilo do EU, zvedl zhruba na 26 miliard korun z předchozích 13,2 mld. Kč. Loni to bylo již kolem 29 miliard a dotace mají nadále stoupat. Za poslední dva roky odvětví vykázalo zisk přes sedm miliard, zatímco během pěti let před vstupem bylo převážně ztrátové.
Koruna posiluje
Silná koruna umožňuje nakoupit v zahraničí za stejné peníze více zboží. V roce 2001 si mohl Čech koupit zboží, které v EU stálo jedno euro, za 22,32 koruny. V roce 2004 si již zboží za jedno euro mohl pořídit za 21,44 koruny a trend dalšího posilování je patrný.
Vstup do EU, a tedy i nutnost dodržovat evropská rozpočtová pravidla včetně přípravy na přijetí eura se pozitivně projevilo i ve vývoji veřejných financí a ve výši inflace. Podařilo se zbrzdit zadlužování státu, přijímají se průběžně zákony a opatření zaměřená na snižování deficitu státního rozpočtu. Dva roky po sobě je schodek rozpočtu výrazně nižší než původně schválený. Nová rozpočtová pravidla vedou ministerstva k tomu, že nemusejí utratit přidělené peníze z rozpočtu ten který rok za každou cenu, ale mohou si vytvářet finanční rezervy.
"Česká republika by loni bez problémů splňovala všechna kritéria pro přijetí eura," konstatuje ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj je ČR jedinou zemí ve střední Evropě, která loni z nových členů EU kritéria pro přijetí eura splňovala.
Mezi maastrichtská kritéria pro přijetí eura patří deficit veřejných rozpočtů, státní dluh, inflace a dlouhodobé úrokové sazby. Kurzové hledisko zatím ČR neplní, protože ještě nevstoupila do mechanismu, který má umožnit pohyb koruny ve stanoveném pásmu. Veřejný dluh loni představoval 30,5 % HDP, podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 % HDP. Pro letošní rok MF odhaduje jeho výši na 30,1 % HDP.