Hlavní obsah

Varování rady Babišově vládě: Veřejné finance jsou dlouhodobě neudržitelné

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

České veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné, uvedla ve středu ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí Národní rozpočtová rada. Toto základní konstatování zůstalo ve srovnání s loňskou zprávou stejné, řada dalších parametrů se však znatelně zhoršila.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO)

Článek

Podle rozpočtové rady si vláda v dosavadní konjunktuře vyčerpala prostor pro stimulaci ekonomiky v nastávajících nepříznivých časech.

„Klíčem k řešení problému je rychlá reakce. Čas, který zákonodárci mají k úpravám daňových a výdajových politik, než zadlužení země dosáhne úrovně dluhové brzdy, se však povážlivě zkracuje. A čím později se ke změnám přistoupí, tím budou bolestivější,” uvedla rada.

ON-LINE: Kalousek vyplísnil Babišovu vládu: Utrácíte, jako by žádná krize nebyla

Domácí

Nárůst projektovaného dluhu naznačuje, že systém je v dlouhodobé nerovnováze, jež se za poslední rok ještě prohloubila. Bez zásadních změn, provedených pokud možno co nejdříve, ponesou zátěž budoucích úprav prakticky pouze generace narozené po roce 1980, uvedla dále rada.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož působnost vymezuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Předsedkyni volí Sněmovna na návrh vlády. Další dva členové jsou také voleni Sněmovnou, jeden na návrh Senátu, jeden na návrh České národní banky (ČNB).

Stát jako otesánek. Češi na něj letos pracují nejdéle za 20 let

Ekonomika

K prolomení takzvané dluhové brzdy může podle rady dojít již v roce 2043, tedy o čtyři roky dříve, než bylo uvedeno v projekci z roku 2019.

Při překonání zákonem stanovené dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP by na konci 50letého horizontu projekce mohl dosáhnout až 202 procent HDP.

Důvodem jsou především horší výchozí podmínky projekce dané dopady pandemie covidu-19, jež mimo jiné poukázala na nedostatečnou schopnost českých veřejných financí čelit šokům obdobného charakteru.

Slíbili jsme 1150 miliard na záchranu ekonomiky, chlubí se Schillerová. Vyplaceno bylo jen 81

Ekonomika

Projekce dluhu nezahrnuje dopady novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jejíž schválení letos na jaře přineslo rozvolnění jednoho ze dvou základních rozpočtových pravidel pro následujících sedm let.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Veřejný dluh v poměru k HDP měla ČR ke konci loňského roku 30,8 procenta a v EU byl jeden z nejnižších. EU požaduje dluh země pod 60 procenty HDP.

Reklama

Výběr článků

Načítám