Hlavní obsah

U žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc je chybovost 90 procent, MPSV změny neplánuje

Novinky, Bohumír Žídek

U žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc (MOP) od 1. března do 11. května činí chybovost formulářů 90 procent. Vyplynulo to z dat, jež zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). To však žádné změny neplánuje.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Chyby ve formulářích se podle Křupkové daří eliminovat, pokud žadatelé před podáním žádosti nebo při jejím vyplňování nejprve kontaktují pracovníky úřadu práce prostřednictvím call centra.

Článek

Vzhledem k takto vysoké chybovosti je prakticky vyloučené, že by byla chyba jen na straně žadatelů. Novinky se proto MPSV ptaly, v čem vidí slabiny formulářů a jak je hodlá v budoucnu upravit, aby se chybovost snížila.

Resort však na dotaz žádné plánované změny neuvedl, formuláře se prý již zjednodušovaly v dubnu a květnu.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí již v dubnu výrazně zjednodušilo způsob žádání o MOP v souvislosti s dopady epidemie covid-19, zcela elektronizovalo podání a odstranilo testování majetku žadatelů vyjma finančních prostředků na bankovním účtu,“ upřesnila tisková mluvčí MPSV Kristýna Křupková.

„Na začátku května se výrazně zjednodušil i samotný formulář žádosti o dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP) z důvodu vážné mimořádné události spojené s covid-19. Nový on-line formulář je uzpůsoben tak, aby jej žadatel ohrožený propadem příjmů během epidemie mohl snadno vyplnit a odeslat v průběhu několika minut. Je výrazně zjednodušený a zkrácený,“ dodala Křupková.

Nejčastější chyby v žádostech podle MPSV:
neúplné žádosti - nevyplněné, chybějící popis životní situace atd.
nedoloženy povinné přílohy k žádosti, tj. nedoložené potřebné doklady pro vyhodnocení dávky - příjmy všech osob v okruhu společně posuzovaných osob, výpisy z bankovních účtů (v případě, že bankovními účty disponují)
náklady na bydlení a další nutné výdaje (telefon, internet)

Chyby ve formulářích se podle Křupkové daří eliminovat, pokud žadatelé před podáním žádosti nebo při jejím vyplňování nejprve kontaktují pracovníky úřadu práce prostřednictvím call centra.

Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petr Bartoně však data ukazují na problém. „Formulářová složitost není vhodná pro krizové situace. Ministerstvo samo přiznává, že neuvěřitelných 90 procent formulářů obsahuje chyby,“ uvedl.

„Odkládání plateb kvůli chybám má však ještě těžší následky. Zatímco firmy hlásící se do programu Antivirus mohou mít přístup ke zdrojům pokrývajícím zpoždění ministerstva, do programu MOP se z jeho definice hlásí lidé ve skutečné materiální nouzi. Pro ně je každý den zpoždění ministerstva kvůli papírování obzvláště kritický,“ dodal Bartoň.

Reforma penzí? Depresivní i na české poměry, reagují experti na návrhy Maláčové

Ekonomika

Podle ministerstva v případě, že je formulář kompletní a nejsou v něm chyby, trvá vyřízení žádosti 60 minut. Pokud není vše doloženo, může se v případě telefonického kontaktu vyřízení protáhnout až na 48 hodin, v případě písemného kontaktu dokonce o 18 dní. Finanční prostředky pak žadatel obdrží v rozmezí tří až pěti dnů od vydání rozhodnutí.

„Až pět dní zbytečně dál strávených ve skutečné nouzi po kladném vyřízení žádosti je opravdu krutý trest ministerstva na nevinných. Obzvláště v době, kdy mezibankovní transfery jsou dnes často okamžité, většinou už nemusíme ani čekat na půlnoční mezibankovní zúčtování,“ komentuje to Bartoň.

Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta:
osobě s nedostatečnými finančními prostředky, které hrozí vážná újma na zdraví,
osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a její sociální a majetkové poměry jí neumožňují překonat nepříznivou situaci (např. živelní pohroma),
osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a své celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (ztráta osobních dokladů),
osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nebo opravu nezbytného předmětu dlouhodobé potřeby (např. pračka),
osobě, která nemá s ohledem na své příjmy a své celkové sociální a majetkové poměry dostačující finanční prostředky na úhradu nezbytného jednorázového výdaje související se sociálně právní ochranou dětí (např. školní pomůcky),
osobě, které hrozí sociální vyloučení.
Zdroj: Úřad práce

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám