Článek
Těžařskou loď Saipem 12 000 italské společnosti Eni najatou Kyprem zastavily turecké válečné lodě. Posádce turecká strana sdělila, že nemůže pokračovat v plavbě, protože v oblasti probíhají vojenské činnosti, řekl mluvčí Eni agentuře Reuters.
Turecko, které s Kyprem neudržuje diplomatické styky, tvrdí, že některé oblasti takzvané výlučné ekonomické zóny Kypru spadají pod jejich jurisdikci. Ostrov je už 45 let rozdělený mezi mezinárodně uznanou Kyperskou republiku (s většinou obyvatel řeckého původu) a Severokyperskou tureckou republiku, kterou uznává pouze Turecko.
Bohatství pod mořem
Turecké ministerstvo zahraničí odsoudilo „jednostranné“ průzkumné aktivity Kypru. Prý zpochybňují nezadatelná práva na přírodní bohatství kyperských Turků a ohrožují stabilitu regionu, citoval z prohlášení server Russia Today. Ankara také vyzvala zahraniční firmy, aby nepodporovaly těžařské aktivity kyperské vlády. Vedle italské Eni mají licence na průzkum ložisek plynu u Kypru také francouzský Total a americký ExxonMobil.
Prezident Kypru Nicos Anastasiades obvinil Turecko, že blokádou lodi těžařů porušuje mezinárodní právo a vyzval mezinárodní společenství, aby podniklo „nezbytné kroky“.
Loď Eni se podle Reuters přesouvala z jihozápadní oblasti do jihovýchodní, tedy blíže k Turecku. V jihozápadní části přitom minulý týden ve čtvrtek Eni potvrdila jiné bohaté ložisko zemního plynu díky vrtům do hloubky čtyř kilometrů. Analytici se domnívají, že by se jižně od Kypru mohlo pod mořským dnem nacházet až 75 biliónů kubíků zemního plynu. V budoucnu by se mohl stát důležitou vývozní komoditou. Poblíž přístavního města Larnaka plánují postavit závod na zkapalněný zemní plyn.
Ve Středozemním moři se už plyn těží severně od Egypta, další velká ložiska plynu jsou u pobřeží Libye.