Článek
O znění žaloby informovali předseda ČSTV Miroslav Jansta a advokát zastupující ČSTV Aleš Rozehnal.
Vedení svazu podalo dodatek k trestnímu oznámení z loňského roku, které se týkalo úvěrového podvodu. "To jsme doplnili o poškozování cizích práv, trestný čin vzetí úplatku a trestný čin zvýhodnění věřitele," řekl Jansta.
ČSTV žaluje Hušáka o necelou miliardu, ale to není podle jejich právníka celková výše škody. Ta údajně dosahuje 2,149 miliardy korun. "Zvolili jsme nejkonzervativnější posudek, který můžeme dokázat, a s tím, že většinu majetku má pan Hušák v zahraničí, odkud je exekuce obtížná," řekl Rozehnal.
Advokát neřekl, nakolik si myslí, že může ČSTV s žalobou uspět. "Nikdy nejsem schopen říci, jestli budeme úspěšní, ale pokud bych nebyl přesvědčen, že žaloba má šanci na úspěch, tak bychom ji nepodávali v této výši," řekl.
Přiznali i vlastní vinu
Jansta ale také jasně řekl, že Hušák není jediným viníkem ztráty Sazky, která skončila v konkurzu a nyní má nového majitele. "To, že jsme ztratili téměř monopolní firmu, je vinou nás samotných, tehdejšího vedení ČSTV v čele s Pavlem Kořanem," řekl Jansta. I proto, že ČSTV má podíl na ztrátě Sazky, je možné, že soud žalobu zamítne.
Konec Sazky odstartovala výstavba vysočanské haly. Původní odhad její ceny 2,75 miliardy se nakonec vyšplhal na devět miliard a firma nebyla schopna úvěr splácet. Podle Jansty už tehdy měli akcionáři Sazky Hušáka odvolat, což neučinili ani několikrát v dalších letech.
Vedle Hušáka by prý mohla žaloba směřovat i na ostatní členy tehdejšího představenstva Sazky. "Domníváme se ale, že jde skutečně o odpovědnost Hušáka za absolutní ztrátu akciového podílu ČSTV v Sazce," řekl Rozehnal s tím, že žaloba využívá principu pasivní solidarity. "Ta spočívá v tom, že si můžete vybrat, po kom budete náhradu požadovat," vysvětlil advokát.
Ke krachu Sazky podle Rozehnala vedly rovněž již dříve uváděné skutečnosti a vedlejší náklady. Jako například plat Hušáka, který i v době, kdy byla firma v úpadku, bral ročně 50 miliónů korun.