Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo

Stát platí lépe než soukromníci dokonce i vysokopříjmovým

I platy deseti procent lidí s nejvyššími příjmy ve státním sektoru nyní začínají na vyšší částce než mzdy deseti procent nejlépe vydělávajících zaměstnanců u nestátních firem. Vyplývá to z údajů Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) provozovaného ministerstvem práce a sociálních věcí.

Ilustrační foto Foto: Milan Malíček, Právo
Stát platí lépe než soukromníci dokonce i vysokopříjmovým

Systém kromě průměrných příjmů pololetně sleduje i vývoj měsíčních výdělků u jednotlivých příjmových skupin. Například u deseti procent nejhůře a u deseti procent nejlépe vydělávajících.

V tom prvním případě lze zjistit, jakou maximální měsíční hrubou částku nacházejí na výplatních páskách, v tom druhém, jaká je minimální suma, již berou.

Až do poloviny loňského roku na tom byli z nejlépe příjmových skupin lépe ti, kteří dali přednost práci u soukromníka. Na jeho konci ovšem přišel zlom a více se podle dat začala vyplácet práce ve státním sektoru. A to se zopakovalo i v letošním prvním pololetí.

V soukromém sektoru tak u deseti procent nejvíce příjmových zaměstnanců byla v prvních letošních šesti měsících spodní hranice jejich mezd na 63 007 korunách. Ve státním a veřejném potom jejich příjmy začínaly na 64 045 korunách.

Odměny zdravotníkům

Ekonomové vesměs tento vývoj přisuzují mimořádným odměnám pro zdravotníky kvůli jejich nasazení při řešení covidové pandemie. „Předpokládám, že za tím stojí především odměny ve zdravotnictví. Ale nevylučuji, že mohou mít vysoké odměny i další pracovníci,“ míní Pavel Sobíšek z UniCredit Bank.

Souhlasí s ním i David Vagenknecht z Raiffeisenbank. „Nebýt covidových odměn, tak by růst mezd byl mnohem nižší. Jiný důvod mě nenapadá,“ řekl. V příštích měsících se podle něj ale dá očekávat opak. „Už vidíme, jaký mají inflační tlaky dopad na nové nastavení mezd,“ dodal.

Mimořádné odměny dostali zdravotníci loni i letos. V obou případech se jednalo o částku 75 tisíc korun hrubého. Ne všichni je dostali letos v prvním pololetí, nicméně i tak se stačily na výdělcích odrazit.

V porovnání se stejným obdobím loňského roku dostali letos zaměstnanci z odvětví zdravotní a sociální péče ve státním sektoru odměny v průměru o 7632 korun měsíčně vyšší. U zdravotníků v soukromém sektoru narostly o 6506 korun.

Nárůst rozdílů

O tom, že na vývoji platů nejvíce vydělávajících lidí ve státním sektoru se mohou do značné míry podílet výdělky ve zdravotnictví, svědčí i počty lékařů a sester. Lékařů specialistů totiž bylo v prvním pololetí 9,5 tisíce, polovina z nich brala přes 104 500 korun. Všeobecných sester se specializací pak ISPV evidoval 11,5 tisíce, polovina z nich měla příjmy nad 71 tisíc Kč.

Pokud jde o celkové příjmy v České republice, je na nich vidět narůstající rozdíl mezi soukromou a veřejnou sférou. V loňském prvním pololetí činil průměrný příjem v soukromých firmách 37 132 a ve státním sektoru 39 902 korun. Rozdíl tedy činil 2780 korun.

V letošním prvním pololetí ovšem průměrná mzda v soukromých firmách narostla na 39 332 a plat ve státním sektoru na 43 232 Kč. Ve státním a veřejném sektoru tak byly průměrné příjmy vyšší o 3900 korun.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků