Hlavní obsah

Smutní zpracovatelé. Meruňky žádné, švestek polovina

Právo, Aleš Fuksa

Výrazný propad sklizně hlásí pro letošní rok zpracovatelé ovoce na Moravě. Jsou za tím jarní přízemní mrazíky, které šest dní po sobě v dubnu doslova spálily květy na ovocných stromech. Nejvýrazněji se mrazíky podepsaly na letošní úrodě meruněk.

Foto: Milan Vojtek, Právo

Sklizeň meruněk na archivním snímku. Letos většina úrody pomrzla

Článek

„Na tomto ovoci se mrazy projevily nejrazantněji. Meruňky pěstujeme na 82 hektarech a letos jsme sklidili pouze 250 kilogramů, což je proti sklizni z minulých let téměř nulové množství. V běžném roce dosahuje sklizeň meruněk z našich sadů 350 tun,“ sdělil Právu výrobní ředitel likérky R. Jelínek ve Vizovicích na Zlínsku Jiří Koňařík.

Meruňkové sady má vizovická likérka ve Starovicích a Velkých Němčicích na jižní Moravě. „Najít letos na Moravě meruňku nebo lokality, kde se urodily a dozrály, bylo velmi složité,“ doplnil Koňařík.

Marmelády zdraží

Obdobné problémy hlásí i potravinářský gigant Hamé Babice, který je jedním z největších výkupců a zpracovatelů ovoce v Česku. Meruňky potřebuje k výrobě džemů, kompotů a kojeneckých výživ. „Nyní jsme již prakticky na konci sezóny zpracování meruněk, višní a třešní. Sezóna meruněk a dalších peckovin je v Česku kvůli jarním mrazům špatná,“ konstatoval Petr Kopáček z Hamé Babice.

Nedostatek tuzemských meruněk a dalších peckovin se projevil ve velkém růstu výkupních cen ovoce. „Například u meruněk platíme o více než dvacet procent víc než vloni, výrazně vzrostly i výkupní ceny u třešní i višní, podotkl Kopáček.

„Tyto zvýšené náklady bude Hamé zřejmě nuceno částečně promítnout do cen svých výrobků, které dodává na trh svým odběratelům. Obdobný postup očekáváme i u dalších českých výrobců,“ dodal Kopáček.

Nižší je v letošním roce kvůli jarním přízemním mrazíkům i úroda trnek neboli švestek.

„V loňském roce jsme měli rekordní úrodu. Sklidili jsme ze šedesáti hektarů našich sadů 515 tun trnek. V letošním roce budeme rádi, když to bude 40 až 50 procent. Tedy 200 až 250 tun. Kdyby byly jarní přízemní mrazíky jednodenní, stromy to zvládnou, ale v jednom dubnovém týdnu ze sedmi nocí šestkrát mrzlo. A z toho třikrát klesla teplota pod minus tři stupně. A to už stromy nedokázaly zvládnout,“ řekl Koňařík.

„Přitom stromy měly dobře nasazené kvetení. A naráz začaly opadávat květy, pestíky zčernaly,“ doplnil.

Na pálení koupí jinde

Na konkrétním sadu pak vysvětlil, jak působily přízemní mrazíky na jednotlivé stromy. „Když se podíváte tady na kopci, úroda je dobrá, ale čím víc scházíte do údolí a k potoku, ubývá plodů. A v nejnižších polohách není úroda žádná.“

Pro likérku to však přece jen neznamená, že by letos vypálila méně slivovice.

„Úroda z našich sadů nám z toho, co my potřebujeme, dělá osm až deset procent. My nakupujeme švestky z celé střední a východní Evropy. A každý rok potřebujeme pro naši potřebu až šest tisíc tun švestek,“ uvedl Koňařík.

Z trnek z vizovických sadů dělá likérka jen speciální vizovickou slivovici a sušené švestky. Jejich sklizeň začne 1. srpna. „Budeme sklízet nejranější odrůdu, Katinku. Potom, jak další odrůdy dozrávají, tak končíme v polovině října.“

Reklama

Výběr článků

Načítám