Článek
Připravit důchodovou reformu není tak složité, jak se ukázalo v posledních týdnech. Problémem je právě to, aby s návrhem souhlasily všechny subjekty na politické scéně. S vypracovanými variantami v minulých týdnech přišly společnost ING, Patria Finance nebo Credit Suisse.
Současná skupina má zatím předběžně připraveny čtyři varianty reformy. Skupina je ale opět politická. Každá s parlamentních stran do ní vyslala dva zástupce a politické subjekty se posléze podle Škromacha zavázaly, že výsledek přípravy budou respektovat. Podobné skupiny už ale politici vytvářeli dříve a ty po nějakém čase většinou jen konstatovaly, že se strany nejsou schopny shodnout.
Role státu či vlastního spoření
První z variant, které jsou ve hře, předpokládá ponechání současného průběžně financovaného systému a změnu parametrů, například věku odchodu do důchodu, výše pojistného, poměru důchodu k předchozímu výdělku a rychlosti růstu důchodu. Další varianta počítá s připojištěním, které by výrazně podporoval stát.
Třetí varianta předpokládá, že každý pojištěnec by měl svůj účet a sám by si stanovil dobu odchodu do důchodu. Čtvrtá varianta uvažuje o tom, že část platby pojistného by mohli lidé převést na kapitálové spoření. Takový systém však vyžaduje poměrně velké transformační náklady. Přistoupily k němu země, které si v době privatizace vytvořily značné finanční rezervy. A právě tuto variantu prosazují ve svých plánech i finanční skupiny.
Důchody spolknou 9 procent HDP
Ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Jiří Král na konferenci uvedl, že důchody spotřebovávají v současné době devět procent hrubého domácího produktu České republiky. Podle něj je toto číslo ještě únosné. Pokud ovšem důchodová reforma nezačne co nejdříve, bude podíl pro ekonomiku brzy neúnosný.
Výdaje na důchody se za posledních deset let dvojnásobily, letos na ně jde asi 230 miliard korun. Rozdělí si je asi 2,3 miliónů lidí. Demografové očekávají, že v roce 2050 bude na jednoho pracujícího člověka připadat jeden důchodce.
Důchodový účet, tedy rozdíl toho, kolik lidé na důchod "spoří", a toho, kolik je vypláceno, je již několik let ve schodku, který stále stoupá. Nyní dluh činí zhruba 40 procent HDP. Podle ekonomů by bez reformy dluh v příštích padesáti letech vzrostl na téměř 280 procent HDP. A v roce 2075 by přesáhl 1000 procent HDP a stát by fakticky zbankrotoval.
Analýza Patria Finance, kterou firma představila minulý týden, tvrdí, že pokud by stát chtěl mít vyrovnaný důchodový účet, museli by lidé chodit do důchodu v 73 letech, případně dostávat penzi je ve výši 20 procent průměrné mzdy. V současnoti je to přitom přibližně 40 procent.
