Hlavní obsah

Senát smetl Zákoník práce, na tahu jsou poslanci

Senát ve středu vrátil Sněmovně Zákoník práce. Proti byli pravicoví senátoři. Norma je podle obhájců modernější než platná úprava z šedesátých let a umožňuje větší smluvní volnost. Podle kritiků by ale zvýšila nezaměstnanost i náklady zaměstnavatelů a sníží jejich konkurenceschopnost. Konečný verdikt nad zákoníkem vyřkne Sněmovna, kde má levice sílu senátní veto přehlasovat.

Senát smetl Zákoník práce, na tahu jsou poslanci

Sněmovna schválila Zákoník práce (ZP) 8. února. Nový pracovní kodex prosadili sociální demokraté a komunisté. Účinnost by měla nová norma nabýt 1. ledna 2007 a měla by nahradit současnou právní úpravu ZP, který schválili komunističtí zákonodárci v roce 1965. [celá zpráva]

Proti novele Zákoníku práce protestovala 16. března Federace strojvůdců. Na půl hodiny se zastavily vlaky. [celá zpráva]

Strojvůdcům se nelíbí paragraf 24 nového Zákoníku práce, který stanoví, že pokud se odborové organizace v jednom podniku nedohodnou při kolektivním vyjednávání na postupu, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s organizací, která má největší počet členů. Strojvůdci jsou přesvědčeni, že taková praxe by vedla k likvidaci menších odborových organizací.

ZP zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by tak mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství.

Spory hlavně o pravomoci odborů

Spory vyvolávaly hlavně pravomoci odborů. Podle nové normy by měly odbory kontrolovat bezpečnost práce a při jejím ohrožení by mohly rozhodnout o zastavení výroby. Podle některých podnikatelů tak odboráři chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku firem.

ZÁKONÍK PRÁCE

  • Ruší 58 předpisů a nahrazuje několik zákonů.
  • Zavádí nový princip vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli: "co zákon nezakazuje, je povoleno".
  • Zvyšuje maximální rozsah hodin u dohod o provedení práce na 150 za kalendářní rok ze současných 100.
  • Firmy bez odborů mohou vydávat vnitřní předpisy.
  • U firem do deseti zaměstnanců se snižuje rozsah zákonných povinností zaměstnatele (například v poskytování informací).
  • Zavádí "konto pracovní doby". Podnikům má zajistit reakci na požadavky trhu. Firmy budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu. Využívat je mohou i společnosti, ve kterých nejsou odbory.
  • Sjednocuje výpovědní dobu na dva měsíce (nyní je výpovědní doba je dvouměsíční, ale z organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční).
  •  Nezahrnuje už nástroje k zabezpečování plné zaměstnanosti (překážky při rozvázání poměru). Zaměstnavatel nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů pracovníkovi hledat nové místo.
  •  Navrhuje, aby bylo možné rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné.   

Odbory by mohly podle nového zákoníku zastupovat zaměstnance, kteří nejsou jejich členy, i v individuálních otázkách, jakými jsou výpověď, převedení na jinou práci nebo práce přesčas, uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Alena Palečková (ODS).

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků