Hlavní obsah
Na archivním snímku ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO) Foto: Jan Handrejch, Právo

Rozpočet sám o sobě vyšší platy nezajistí

Debatu o tom, o kolik a komu mají vzrůst platy ve veřejné sféře, by měla doprovázet jasná a konkrétní diskuse, jak udržet výkonnost tuzemské ekonomiky, tedy i rostoucí příjmy státního rozpočtu. Tato diskuse však neprobíhá, upozorňují ekonomové.

Na archivním snímku ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš (oba ANO) Foto: Jan Handrejch, Právo
Rozpočet sám o sobě vyšší platy nezajistí

Hlavní spor se vede pouze o to, zda se platy ve veřejné sféře mají zvýšit plošně o deset procent, jak požadují odbory, nebo selektivně – někomu víc, někomu méně či vůbec, jak předpokládá premiér Andrej Babiš (hnutí ANO).

Růst mezd a platů sice krátkodobě přispívá k ekonomickému růstu, nesmí však být jeho jediným zdrojem, shodují se ekonomové.

„Rozpočet sám o sobě vyšší platy nikomu dlouhodobě nezajistí, to umožní jen stále rostoucí rozpočtové příjmy,“ konstatuje ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Bez změn se neobejdeme

Opoziční politici a ekonomové varují, že se už nacházíme za vrcholem potenciálu české ekonomiky, že dříve či později přijde krize, a stát v dalších letech nebude mít na masívně zvyšované platy státních zaměstnanců ani na důchody zdroje.

Taková varování jsou podle ekonoma Karla Hlavatého na místě, pokud nebudeme využívat doby prosperity ke konkrétním krokům a opatřením, které budou rozvíjet potenciál české ekonomiky. Jinak je to strašení. „Teď není důvod ekonomicky lidi strašit, avšak musíme měnit podmínky. A že je co měnit a reformovat,“ dodává.

„Důležitější otázkou, než o kolik pravidelně zvyšovat mzdy zaměstnancům veřejné sféry, je jak zvýšit celkovou efektivnost celého systému,“ potvrdil Právu ekonom Partners Martin Mašát.

„Kdyby se propojily systémy, zjednodušily formuláře, odstranily zbytečné duplicity údajů, tak by se celé fungování veřejné správy zjednodušilo a zrychlilo. V tu chvíli by zbylo mnohem více peněz na zaměstnance a nemuseli by se najímat další a další, aby pomáhali ostatním s vyplňováním nesčetných tabulek. Množící se aparát pak ředí platy ostatním nebo zmenšuje prostor pro osobní hodnocení, což zase snižuje motivaci zaměstnanců,“ řekl Mašát.

Ilustrační foto

Foto: Gabriela Krejčová, Novinky

Pokud je už položena zjednodušená otázka, kolik přidat státním zaměstnancům, mělo by se podle jeho názoru vycházet z ekonomického vývoje země, tedy z možností rozpočtu. „Vývoj platů státních zaměstnanců by proto měl s nějakým odstupem následovat vývoj průměrné mzdy v soukromém sektoru, určitě ne naopak,“ uvedl ekonom.

„Dopravní infrastruktura v Česku není rozhodně optimální, podvazuje další růst našeho hospodářství. Potřebná je i reforma systému vzdělávání, bez vysoce kvalifikované pracovní síly se neobejdeme. Nutné je urychlené zavádění elektronizace státní správy, jak k tomu přistoupili například v Estonsku,“ připomíná Zahradník. Podle něj rovněž není udržitelné, aby se spory o to, zda zahájit pro ekonomiku významné stavby, táhly celá desetiletí.

Spory s opozicí i uvnitř koalice

Bez těchto systémových změn nemáme podle obou ekonomů mnoho šancí dobře zvládnout případné cyklické výkyvy, dál bohatnout a rozvíjet se.

Schodkový rozpočet v době ekonomického růstu i výrazný růst platů ve veřejné sféře jsou předmětem kritiky zejména od politiků ODS a TOP 09. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v neděli oznámila, že předloží vládě k závěrečné debatě rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard, tedy o 10 miliard nižším, než byl původní vládní záměr.

Je jistě pozitivní, že nově navrhovaný schodek je o 10 miliard korun nižší, než byl doposud. Ambicí vlády by však mělo v současnosti být předkládání alespoň vyrovnaných rozpočtů.
Lukáš Kovanda, Cyrrus

Ani tento krok však opozici a část ekonomů neuspokojil. „Je jistě pozitivní, že nově navrhovaný schodek je o 10 miliard korun nižší, než byl doposud. Ambicí vlády by však mělo v současnosti být předkládání alespoň vyrovnaných rozpočtů. Cílem by také mělo být snížení veřejného dluhu v poměru k HDP na úroveň 25 procent a nižší. V současnosti je o 10procentních bodů výše. Vzhledem k období mimořádné prosperity, které ČR prožívá, jde o promarněnou příležitost,“ řekl Právu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Ani vláda zatím nejde do střetu o rozpočet, který by měl růst důchodů a platů ve veřejném sektoru zajistit, jednotná.

Snížení plánovaného deficitu uvítal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj to ale nesmí být na úkor platů ve veřejné sféře. Sociální demokracie podporuje požadavek Českomoravské konfederace odborových svazů na růst platů ve veřejné sféře o 10 procent, což však hnutí ANO odmítá.

Ministryně financí zatím postupuje pragmaticky. Snaží se naplnit základní priority koaliční vlády, kam patří právě růst platů ve veřejné sféře a růst důchodů. I proto podle jejích slov nemůže být ambicióznější a navrhnout rozpočet s ještě nižším schodkem.

Vláda by mohla schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok na žádost ministryně financí Schillerové už 19. září. Původně bylo v plánu jednání o týden později. Zasedání kabinetu se zúčastní prezident Miloš Zeman. [celá zpráva]

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků