Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Rodiny vydají nejvíc za bydlení a jídlo

Téměř čtvrtinu pravidelných výdajů české domácnosti (23 %) představují podle statistické ročenky 2019 náklady spojené s bydlením. Za jídlo a nealko nápoje vydáme téměř další pětinu všech výdajů (19,3 %).

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Rodiny vydají nejvíc za bydlení a jídlo

Třetí největší položkou rodinných rozpočtů jsou výdaje na rekreaci, volný čas a kulturu (10,5 %), následovány výdaji za dopravu (10 %).

Výdaje domácností, kterých je celkem v Česku evidováno 4,5 milionu, a jejich struktura přitahují stále větší pozornost ekonomů. Rodiny totiž svými výdaji mají v rukou i kondici české ekonomiky.

„Rodiny a to, kam nasměrují své výdaje, jsou pro fungování ekonomiky zásadní. Z krátkodobého pohledu můžeme říct, že rodiny ovlivňují velikost spotřeby a investic, což jsou základní složky, od kterých se odvíjí ekonomický růst,“ potvrzuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Vyšší výdaje než ze státní kasy

Že se nejedná o drobné, svědčí i 2,7 bilionu Kč, které měly v roce 2018 domácnosti na útratu. To je pro srovnání více, než kolik je současný roční státní rozpočet (1,5 bilionu korun).

Za loňský rok se čísla teprve upřesňují, ale očekává se další růst příjmů, protože výrazně vzrostly mzdy, platy i důchody.

Pouhé jedno procento domácnosti vydávají na vzdělání. To je však dáno hlavně bezplatným školstvím a například za jazykové, případně jiné vzdělávací kurzy, rodiny utrácet nechtějí nebo si to nemohou dovolit.

Zájmem ekonomiky a státu je, aby v rodinách přibývalo prostředků a domácnosti se pak nebály je investovat a mohly si i spořit. Odbory proto volají po dalším zvyšování mezd a platů.

Průměrná mzda vs. většinová realita

Loni ve druhém čtvrtletí kupříkladu poprvé průměrná hrubá mzda přesáhla 34 tisíc korun, avšak takřka dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosahovaly, což je setrvalý stav, jak upozorňuje Český statistický úřad.

Medián mezd, který je středovou hodnotou na škále mezd a lépe stav ilustruje, činil ve jmenovaném čtvrtletí 29 127 Kč – hrubého. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly hospodaření rodin ovlivňuje vedle výše příjmů i rozsah poskytování řady veřejných služeb či dostupnost bydlení. „Z příjmů bychom měli být schopni nejen přežít, ale i spořit, připravit se na stáří, možné nemoci,“ říká.

„Politici by měli vážit, jakými způsoby rodiny získají více peněz,“ zdůrazňuje Křeček. „Měli by se zaměřit na snižování daňové a odvodové zátěže zaměstnanců, tak aby se lidem zvýšily čisté příjmy, aniž by se zaměstnavatelům navyšovaly mzdové náklady,“ míní.

 Složení výdajů domácností (v %)

Bydlení a energie

23,0

Potraviny

19,3

Rekreace a kultura

10,5

Doprava

10

Stravování a ubytování

7,1

Bytové vybavení

6,5

Odívání, obuv

4,8

Pošta a telekomunikace

4,3

Alkohol, tabák

3,1

Zdraví

2,6

Vzdělávání

1,0

Ostatní

7,8

Zdroj: Statistická ročenka ČSÚ

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků