Článek
„Firmy už nepřidávají skokově jako po nedávné vysoké inflaci, mzdy ale nemohou ani zabrzdit. Trh práce je napjatý a zaměstnavatelé potřebují lidi udržet i nabrat,“ připomněl patnáctiprocentní inflaci z roku 2022 Tomáš Jurčík z asociace Comp&Ben, která sdružuje velké české zaměstnavatele. Z jejího průzkumu data pocházejí.
Firmy si potřebují lidi udržet i proto, že nové nemají odkud brát – nezaměstnanost je v Česku dlouhodobě nejnižší v Evropské unii. „Kvalifikovaných uchazečů je málo, a pokud firma nemůže nabídnout konkurenceschopnou mzdu, boj o lidi má těžší,“ doplnila Monika Marečková z poradenské společnosti RSM.
Nejrychleji rostou platy v technologických oborech a u prodejců potravin, drogerie a dalšího běžného zboží. Z profesí letos nejvíc dostávají přidáno programátoři a lidé z marketingu či účetnictví, v průměru o čtyři procenta. Vrcholovým manažerům firmy přidávají 3,9 procenta místo plánovaných tří, mzdu jim ale upravuje jen 70 procent firem, nejméně ze všech skupin.
Zásadní změnou je, že firmy stále méně přidávají všem stejně. Čím dál víc záleží na tom, jak dobře člověk pracuje. Plošně svým lidem přidává jen 15 procent firem.
Změnu v přístupu potvrzuje i průzkum RSM. Zvednout mzdy individuálně se letos chystá 37 procent firem, loni to byla jen necelá třetina. „Situace je nyní poměrně klidná. Zatímco ve Spojených státech je tradičním dnem, kdy se mění mzdy, 1. květen, u nás se firmy přiklánějí k úpravám platů až na přelomu roku,“ vysvětlila Marečková.
Opatrněji přidává výroba, v průměru 3,8 procenta. Výrobci automobilových dílů jsou s 3,9 procenta lehce pod průměrem. Přes potíže, kterým autoprůmysl čelí, tedy drahý přechod na elektromobily, konkurenci z Číny i vysoké náklady, se ale mzdově výrazně nepropadli.
Přidávat podle odvedené práce
Polovina firem při rozdělování peněz zohledňuje výkon jednotlivce. V praxi se tak může stát, že jeden zaměstnanec dostane přidáno a druhý se slabšími výsledky ne. „Výkon může být legitimní důvod, ale jen tehdy, když je jasně definovaný, měřený a obhajitelný. Pouhý pocit manažera nestačí,“ upřesnil Jurčík.
Zvláštní kapitolou jsou rozdíly v platech žen a mužů. Tři čtvrtiny firem na jejich dorovnání nemají vyčleněné peníze. Podle dřívějších analýz asociace přitom ženy za srovnatelnou práci berou v soukromých firmách zhruba o tři až čtyři procenta méně než muži. Když se srovnají výdělky napříč všemi pozicemi a obory, je rozdíl podle Eurostatu ještě mnohem větší – ženy vydělávají v průměru o 18,5 procenta méně.
Firmy s propracovaným systémem odměňování rozdíl často řeší při běžné roční revizi mezd, kdy plat každého porovnávají s obvyklou úrovní pro jeho pozici. „Část letošních čtyř procent proto nemusí být klasické přidání, ale cílená úprava rozdílů v odměňování žen a mužů,“ dodal Jurčík.
