Hlavní obsah
Lom ČSA a korečkové rýpadlo RK5000 Foto: Archiv skupiny Czech Coal

Rekultivace lomu ČSA bude o 1,7 miliardy dražší. Zapomnělo se na cenu vody k zatopení

Rekultivace lomu Československé armády (ČSA) na Mostecku by mohla stát až o 1,7 miliardy korun více, než se plánovalo. Nepočítalo se totiž s náklady na napouštění lomu vodou, kterou preferuje Povodí Ohře. To požaduje, aby lom byl zatopený přímo z Ohře s použitím přivaděče, kterým se napouštělo jezero Most.

Lom ČSA a korečkové rýpadlo RK5000 Foto: Archiv skupiny Czech Coal
Rekultivace lomu ČSA bude o 1,7 miliardy dražší. Zapomnělo se na cenu vody k zatopení

Materiál, který předkládá ministerstvo průmyslu a obchodu, dostane ve středu k projednání vláda, přičemž není jasné, kde se peníze najdou. Rekultivační práce by měly trvat do roku 2041.

Minimální náklady jenom za odběr vody při ceně tří korun za metr krychlový by podle materiálu činily 810 miliónů Kč. U kombinovaného způsobu zatápění, kde by se používala voda z koryta napojeného na řeku Bílinu a nově vytvořeného koryta z Loupnice, pak 400 až 500 miliónů korun. Dále se nepočítalo se sumou na ostrahu areálu, nájmy za pozemky nebo náklady na čerpání důlních vod po vyuhlení lomu.

"Celkový souhrn předpokládaných chybějících nákladů včetně dalších doprovodných nákladů (po zaokrouhlení) činí 1156 až 1676 miliónů korun. Způsob jejich zajištění je nutné pro následující období jednoznačně stanovit," uvádí ministerstvo.

Foto: David Ryneš, Mapy.cz

Vlastník chybu neudělal

Přitom vlastník lomu, skupina Severní energetická (dnes Seven Energy) miliardáře Pavla Tykače, neudělal podle Českého báňského úřadu při tvorbě rezervy na rekultivace a sanace místa chybu, postupoval podle vládou schváleného materiálu. Na kolik má vyjít rekultivace ČSA celkově, nedokázalo MPO na dotaz Novinek okamžitě uvést.

Podle ministerstva se zatím uvažuje, že se zbytková jáma po lomu po ukončení těžby zaplaví, hladina jezera by měla být na úrovni 180 metrů nad mořem, postupně vlivem srážek v povodí by mohla být maximálně až 230 metrů nad mořem. Podle resortu zatím chybí jasná specifikace materiálů pro minerální těsnění nebo například technické řešení přesouvání zemin. Areál lomu je silně narušený těžbou, mělo by se tak upřesnit, jestli zatápění jezera se bude dít zároveň s jeho těsněním.

V roce 2015 rozhodl vládní kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) o zachování limitů těžby uhlí v ČSA. Dolování hnědého uhlí tam skončí pravděpodobně v roce 2024. Vláda tehdy povolila prolomení limitů těžby u sousedního povrchového lomu Bílina, kde těží uhlí společnost Severočeské doly ze skupiny ČEZ.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků