Článek
Tvrdá úsporná opatření nicméně brání získat do rozpočtu více příjmů, s nimiž tamní ministerstvo financí ve svých původních prognózách počítalo. Jde tak vlastně o začarovaný kruh, ze kterého se jen velmi obtížně hledá cesta ven.
Řecko je v posledních letech v hluboké recesi, k níž teď hodně přispívá i snaha vlády šetřit na výdajích. Kabinet sice zavedl několik dodatečných opatření, která měla příjmy rozpočtu zvýšit, plán ale podle agentury Reuters nevyšel. Nepomohlo ani další zvýšení daní.
Země se čím dál tím víc ohýbá pod tíží dluhů. Ani k alespoň mírnému úsměvu na tváři nepřispívají data řeckého statistického úřadu ELSTAT. Podle něj totiž nezaměstnanost za říjen vylétla na rekordních 18,2 procenta, čímž pokořila další nelichotivý rekord. [celá zpráva]
Pokles platů i minimální mzdy
Řecký premiér Lukas Papadimos v souvislosti s neutěšenou situací sdělil, že obyvatelé musí akceptovat další snižování platů, aby mohly být splněny cíle úsporných opatření. Měla by poklesnout i minimální mzda, která v současné době činí 750 eur (asi 19 312 korun). Zrušeny by měly být také 13. a 14. platy státních i soukromých zaměstnanců.
Důvěru ve schopnost Řecka ozdravit veřejné finance a vypořádat se s vysokým zadlužením ztrácí prý už i Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle MMF bude muset Řecko přijmout nová opatření, aby se vyhnulo bankrotu a splnilo cíle dohodnuté s mezinárodními věřiteli. Dalšími možnostmi jsou prý podle fondu odpuštění větší části dluhů soukromými investory či zvýšení pomoci od členských zemí eurozóny.
Původní částka nebude stačit
Řecko netrpělivě očekává další tranši ve výši pěti miliard eur, která by měla dorazit v březnu. Evropská komise nicméně uvedla, že není vyloučeno zpoždění, pokud nebudou splněny úsporné cíle, k nimž se řecká vláda zavázala.
Pětimiliardová částka pochází ještě z prvního záchranného balíku 110 miliard eur schváleného v květnu 2010. Už teď je však jasné, že tato suma stačit nebude. Řecko proto horečně jedná o dohodě v souvislosti s druhým úvěrem, jehož výše má dosáhnout 130 miliard eur.
Soukromý sektor se do pomoci nehrne
Na summitu konaném v říjnu loňského roku se věřitelské banky navíc dohodly na „dobrovolném“ snížení řeckého dluhu ve výši 50 procent. Ani tento krok však pro záchranu Řecka nemusí být dostatečný.
Podle středeční informace agentury Reuters se rozhovory o účasti soukromého sektoru na záchranném programu Řecka nevyvíjejí vůbec dobře. Jak sdělil jeden z bankéřů zainteresovaný na jednáních, znamenalo by to, že členské státy budou muset více sáhnout do „kapes“, aby kompenzovaly nižší než očekávanou účast soukromého sektoru.