Hlavní obsah

Řecko po volbách nezadržitelně směřuje k opuštění eura

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Atény/Brusel/Paříž

Vývoj v Řecku směřuje k odchodu této země z eurozóny, neboť je takřka nereálné vytvoření řecké vlády, která by podpořila plán úspor k hospodářské obnově dojednaný s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem. Ve středu to uvedla francouzská média na základě vývoje v zemi a sdělení Evropské centrální banky.

Foto: Yorgos Karahalis , Reuters

Šéf řeckých socialistů PASOK Evangelos Venizelos je posledním, kdo by mohl sestavit vládu.

Článek

Člen vedení Evropské centrální banky (ECB) Jörg Asmussen varoval, že Řecko musí uplatňovat dojednaná ekonomická opatření, pokud chce dostávat další pomoc od svých partnerů a zůstat v eurozóně: "Rozhodnutí zůstat v zóně jednotné měny je v rukou Řeků. Musí jim být jasné, že k programu rozpočtové úspornosti není alternativa."

Berlín již dříve nekompromisně Aténám vzkázal, že nepřipadá v úvahu ani nové projednání a zmírnění záchranného plánu pro Řecko. Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé ve středu označil situaci v Řecku za "ohromně zneklidňující" a podpořil postoj Berlína.

I v Řecku podle AFP zazněla obava, že vývoj v zemi by mohl ohrozit vyplacení další pomoci EU ve výši 5,2 miliardy eur, které má Řecko v podobě půjčky obdržet do konce týdne.

"Řecký vlak však uhání jinam, jelikož jej řídí extremisté a ti neuvažují v intencích dlouhodobé racionální volby pro řeckou ekonomiku, kterou je potřeba co nejdéle nechat těžit z mezinárodní pomoci a pokusit se udržet v eurozóně," domnívá se analytik Jan Čermák z ČSOB. Pokud tedy Řekové v čele s extrémistickými seskupeními odmítnou politiku škrtů a vydají se cestou nekontrolovaného bankrotu, doplatí na to podle Čermáka zejména oficiální věřitelé Řecka.

Volební pat může skončit matem

Po nedělních volbách v Řecku se do parlamentu dostalo sedm stran, z nichž jen dvě podporují dojednaný plán úspor pro vyvedení země z dluhové krize. Jedná se o pravicovou Novou demokracii (ND) a socialistickou stranu PASOK, které jako členové bývalé vládní koalice tato opatření se zahraničními partnery dojednaly. Nyní již ale nemají parlamentní většinu, chybí jim dva hlasy. [celá zpráva]

O vytvoření nové koaliční vlády se nyní pokouší Koalice radikální levice (SYRIZA), která skončila ve volbách jako druhá. Ta ale požaduje přinejmenším zmrazení podmínek pomoci, ne-li přímo odstoupení od plánu. Zatím ale nalezla jen jediného partnera, Demokratickou levici. Komunisté s ní do vlády jít nechtějí a i s nimi by potřebovala podporu socialistů, kteří ale úsporný plán podporují. [celá zpráva]

Poslední pokus má připadnout sociálně demokratické straně PASOK, které vstup do koalice už v pondělí nabídla Nová demokracie. PASOK ale chtěl ještě podporu SYRIZA.

Podle komentářů převládá názor, že se v Řecku schyluje k dalším předčasným volbám, které by se mohly konat 17. června. Nové hlasování by ale podle odborníků nejspíš ještě více posílilo nacionalistické a extremistické strany, které přes veškeré tlaky a pohrůžky ze strany partnerů v EU a MMF odmítají v souladu s přáním svých voličů další úsporná opatření.

Otázkou také je, jak by prozatímní vláda byla schopna plnit požadavky EU a MMF.

Negativní vývoj se odrazil i na růstu výnosů krátkodobých řeckých dluhopisů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám