Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Alkis Konstantinidis, Reuters

Řecko bude do roku 2018 potřebovat pomoc 74 miliard eur

Během následujících tří let bude Řecko potřebovat pomoc ve výši přibližně 74 miliard eur, tedy zhruba dva bilióny korun. Vyplývá to z podkladů Evropské komise, které byly připraveny pro sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem. Ti by měli rozhodnout o dalším osudu tohoto jihoevropského státu. Dokument Mezinárodního měnového fondu (MMF) však hovoří o tom, že celková suma bude ještě o čtyři miliardy vyšší.

Ilustrační foto Foto: Alkis Konstantinidis, Reuters
Řecko bude do roku 2018 potřebovat pomoc 74 miliard eur

Komise vyčíslila, že pro vyrovnání řeckých závazků během následujících tří let bude zapotřebí 81,7 miliardy eur. Z toho úhrady splatné jistiny a úroků budou činit 53,7 miliardy eur, předpokládané úhrady nedoplatků dosáhnou sedm miliard eur, stát bude jako finanční rezervu potřebovat 4,5 miliardy eur a řecké banky budou muset dostat na rekapitalizaci 25 miliard eur.

Na základě předpokládané dohody s Aténami komise odhaduje, že šest miliard vláda získá díky primárním rozpočtovým přebytkům a 2,5 miliardy eur z privatizace státního majetku. Ze zisků dluhopisů vydaných záchranným fondem eurozóny by navíc Řecko, pokud to členské země dovolí, mohlo dostat mimo záchranný program 7,7 miliardy eur.

Větší část pomoci v prvním období programu

Vzhledem k termínům splátek dluhů bude podle komise nutné poskytnout větší část pomoci v prvním období programu. Další průběh uvolňování peněz bude záviset hlavně na tom, jak bude Řecko plnit reformy, a na tom, jak rychle se bude moci země vrátit na trhy dluhopisů, uvedla komise.

Řecká vláda ve čtvrtek předala představitelům eurozóny reformní plán zahrnující tvrdá úsporná opatření, podobná těm, která řečtí voliči v nedělním referendu s velkou převahou odmítli. Řecký parlament v noci na sobotu s přispěním opozice schválil použití návrhů vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.

Zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu podle neoficiálního dokumentu informovaly vlády zemí eurozóny, že "za určitých podmínek vidí návrhy (řeckých úsporných opatření) za základ pro jednání o novém záchranném balíku z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)". Nyní se navrženými reformami zabývají ministři financí eurozóny.

Anketa
Měli by ministři financí eurozóny důvěřovat řeckým reformním slibům?
Ano, zaslouží si další šanci.
2.5 %
Spíše ano, ale až poté, co začnou sliby skutečně plnit.
3.9 %
Spíše ne, jednání by měla pokračovat.
0.8 %
Ne, Řekové jsou nepoučitelní.
92.8 %
Celkem hlasovalo 8018 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků