Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Michal Hron, Novinky

Průměrný Čech utratí za jídlo ročně 50 tisíc

Největší část pravidelných výdajů ukrojí Evropanům včetně Čechů bydlení. Na druhém místě jsou náklady spojené s dopravou a v těsném závěsu za nimi se drží útraty za jídlo a nealkoholické nápoje.

Ilustrační foto Foto: Michal Hron, Novinky
Průměrný Čech utratí za jídlo ročně 50 tisíc

Pro Čechy, kteří stále jen velmi neradi dojíždějí daleko za prací, je jídlo dokonce druhou největší položkou spotřebních výdajů. Podle studie projektu Evropa v datech, která vycházela z dat Eurostatu, Češi loni v průměru vydali na potraviny a nealkoholické nápoje 16 procent z celoročních útrat.

Ročně přitom zaplatí za jídlo v obchodech 35 100 korun na hlavu, 3800 korun pak padne za nealkoholické nápoje. Na dalších 15 200 Kč vyjdou útraty za stravování v restauracích či jídelnách.

Lidé řeší primárně tzv. nezbytné výdaje. Potřebují se nasytit, pak někde bydlet
David Navrátil, ekonom

V součtu tak průměrný Čech utratí ročně za jídlo přes padesát tisíc korun.
Obecně platí, že v chudších zemích Evropy utrácejí lidé za jídlo větší podíl ze svých spotřebních výdajů než ti z bohatších koutů starého kontinentu. Nejhůře jsou na tom Rumuni, které přijde jídlo spolu s nealko nápoji na 27,8 procenta ročních spotřebních výdajů. Následují Litevci a Estonci.

Z takzvaných visegrádských zemí vydávají za jídlo víc než Češi všichni ostatní členové, tedy Slováci, Poláci i Maďaři.

Index cenové hladiny Potraviny a nealkoholické nápoje

Foto: Eurostat, PRÁVO-ti

„To, že chudší lidé dají větší část ze svých příjmů na potraviny, vidíme po celém světě. Lidé řeší primárně tzv. nezbytné výdaje: potřebují se nasytit, pak někde bydlet. Na zbytné výdaje, jako kulturu, restaurace, dovolené, jim pak už nezbývá moc peněz, proto za ně i málo utrácejí,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Jsme mezi levnějšími

Jídlo a nealkoholické nápoje vyjdou ve srovnání s ostatními státy EU na nejméně peněz v Rumunsku.

V Česku jsou potraviny podle Eurostatu páté nejlevnější ze všech zemí EU, úroveň indexu cenové hladiny je na úrovni 84 procent unijního průměru.

Nejdražší jídlo v EU je v Dánsku, kde vyjde na 130 procent evropského průměru, v Norsku, které ale v Unii není, to je dokonce 163 procent.

V Česku jsou nad průměrem EU ceny olejů a tuků (101 % evropského průměru), poměrně drahé jsou také ryby (94 %). Levnější je u nás maso (76 %), ovoce a zelenina (78,6 %) a pekárenské výrobky (79,5 %). Sousední Slováci jsou ve všech oblastech podle dat Eurostatu o něco dražší.

Maso pro řadu lidí není samozřejmost

Evropský statistický úřad zjišťoval také to, kde v Evropě si domácnosti nemohou dovolit jíst obden maso, ryby nebo vegetariánský bílkovinný ekvivalent. V celé osmadvacítce je to 7,2 procenta domácností. Tedy každá čtrnáctá rodina.

Nejhorší situace je v Bulharsku, kde si jídlo s masem nemůže každý druhý den dovolit skoro třetina domácností, naopak ve Švédsku to je jen 1,5 procenta. V Česku si maso obden nemůže dopřát 5,3 procenta domácností, ale třeba v případě rodin samoživitelek či samostatně žijících seniorů to je přes 12 procent z nich.

Anketa
Kolik utratíte měsíčně za jídlo?
Do dvou tisíc korun
7.3 %
2-4 tisíce
16 %
4-6 tisíc
19.6 %
Více než šest tisíc
57.1 %
Celkem hlasovalo 1176 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků