Článek
Kilometrový úsek vozovky se solárními panely o šířce 2,80 metru měl podle plánů vyrábět 790 kWh elektřiny denně, což by stačilo na svícení pro zhruba tři tisíce obyvatel z přilehlého okolí. Solární silnici za pět milionů eur (130 milionů korun) v roce 2016 slavnostně otevírala tehdejší francouzská ministryně životního prostředí Ségolène Royalová. Jejím snem bylo přidávat další takové solární silnice v rámci boje za snižování emisí v energetice.
V prvním roce provozu byla ale výroba oproti plánu poloviční, další rok to bylo ještě horší. Silnice je v úseku s malým provozem, většinu dne je prázdná. Vozidla tedy slunci tolik nestíní, tady problém nebyl. Projektanti ale podle francouzského listu zřejmě nepočítali s nečistotami, jako jsou hnijící spadané listy, které auta rozjezdila po povrchu.
Provoz panely nevydržely
Solární panely byly zasazeny do silikonové pryskyřice. Pružný materiál ale v provozu neobstál. Lidé si stěžovali na hluk projíždějících aut, takže musela být v úseku rychlost omezena na 70 kilometrů v hodině. Nakonec se panely začaly doslova rozpadat, nešly opravit a solární silnici museli zdemolovat.
Jak upozornil server Business Insider, podobné zklamání přinesl také experiment s kratší solární silnicí v americkém státě Idaho. Část solárních panelů nefungovala hned po instalaci a další se pokazily po prudkých deštích v dalších týdnech.
Světlou výjimkou je ale na druhou stranu příklad z Nizozemska, které solární panely od loňska testuje na 70 metrů dlouhém úseku cyklostezky. Výroba elektřiny překonala původní odhady. Letos přidali dalších 50 metrů na vozovku u letiště Amsterdam-Schiphol a dalších sto metrů u města Rotterdam do pruhu pro autobusy. Zda se osvědčí, ukáže čas.
Zatím se spíše ukazuje, že umisťovat solární panely pod kola aut není dobrý nápad. Ačkoli výrobci tvrdí, že nekloužou, v řidičích může neznámý povrch budit obavy. Jak ale připomínají zastánci fotovoltaiky, pro solární panely je spousta místa na střechách budov, průmyslových objektů nebo garáží.
