Hlavní obsah
Solární silnice v Normandii. Foto: Profimedia.cz

Projekt první solární silnice na světě skončil fiaskem

Provoz první silnice vyrábějící elektřinu skončil po třech letech „kolosálním fiaskem“, napsal francouzský deník Le Monde. Solární panely na kilometrovém úseku zklamaly produkcí elektřiny, byly hlučné a nakonec se doslova rozpadly.

Solární silnice v Normandii. Foto: Profimedia.cz
Projekt první solární silnice na světě skončil fiaskem

Kilometrový úsek vozovky se solárními panely o šířce 2,80 metru měl podle plánů vyrábět 790 kWh elektřiny denně, což by stačilo na svícení pro zhruba tři tisíce obyvatel z přilehlého okolí. Solární silnici za pět milionů eur (130 milionů korun) v roce 2016 slavnostně otevírala tehdejší francouzská ministryně životního prostředí Ségolène Royalová. Jejím snem bylo přidávat další takové solární silnice v rámci boje za snižování emisí v energetice.

V prvním roce provozu byla ale výroba oproti plánu poloviční, další rok to bylo ještě horší. Silnice je v úseku s malým provozem, většinu dne je prázdná. Vozidla tedy slunci tolik nestíní, tady problém nebyl. Projektanti ale podle francouzského listu zřejmě nepočítali s nečistotami, jako jsou hnijící spadané listy, které auta rozjezdila po povrchu.

Provoz panely nevydržely

Solární panely byly zasazeny do silikonové pryskyřice. Pružný materiál ale v provozu neobstál. Lidé si stěžovali na hluk projíždějících aut, takže musela být v úseku rychlost omezena na 70 kilometrů v hodině. Nakonec se panely začaly doslova rozpadat, nešly opravit a solární silnici museli zdemolovat.

Jak upozornil server Business Insider, podobné zklamání přinesl také experiment s kratší solární silnicí v americkém státě Idaho. Část solárních panelů nefungovala hned po instalaci a další se pokazily po prudkých deštích v dalších týdnech.

Světlou výjimkou je ale na druhou stranu příklad z Nizozemska, které solární panely od loňska testuje na 70 metrů dlouhém úseku cyklostezky. Výroba elektřiny překonala původní odhady. Letos přidali dalších 50 metrů na vozovku u letiště Amsterdam-Schiphol a dalších sto metrů u města Rotterdam do pruhu pro autobusy. Zda se osvědčí, ukáže čas.

Zatím se spíše ukazuje, že umisťovat solární panely pod kola aut není dobrý nápad. Ačkoli výrobci tvrdí, že nekloužou, v řidičích může neznámý povrch budit obavy. Jak ale připomínají zastánci fotovoltaiky, pro solární panely je spousta místa na střechách budov, průmyslových objektů nebo garáží.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků