Hlavní obsah
Podle pozměňovacího návrhu by se v roce 2021 muselo v obchodech povinně prodávat 55 procent českých potravin. Následně by se podíl tuzemských potravin každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027, kdy by dosáhl 85 procent. Foto: Profimedia.cz

Povinné české potraviny zatím u ledu. Zákon se vrací do druhého čtení

Vládní zákon o potravinách, do nějž chtěli poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) prosadit povinnost českých obchodů od roku 2027 prodávat 85 procent tuzemských potravin, Sněmovna ve středu po rozsáhlé debatě vrátila do druhého čtení.

Podle pozměňovacího návrhu by se v roce 2021 muselo v obchodech povinně prodávat 55 procent českých potravin. Následně by se podíl tuzemských potravin každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027, kdy by dosáhl 85 procent. Foto: Profimedia.cz
Povinné české potraviny zatím u ledu. Zákon se vrací do druhého čtení

Už v úterý šéf poslaneckého hnutí ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že by měl sněmovní zemědělský výbor přijít s kompromisem ohledně pozměňovacího návrhu Balaštíkové, Podala a dalších poslanců ohledně povinných českých potravin.

I když třeba SPD byla proti, poslanci nakonec rozhodli o vrácení normy do druhého čtení. Vrácení žádal právě zemědělský výbor.

Projednávaná vládní novela řeší především takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Zemědělský výbor ale už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.

Návrh se věnuje i otázce českého zboží v tuzemských obchodech, když zmírňuje přísnost definice české potraviny.

Pozměňovací návrh Balaštíkové, Podala a další dvacítky poslanců počítá s tím, že by se v roce 2021 muselo v tuzemských obchodech povinně prodávat 55 procent českých potravin. Následně by se podíl tuzemských potravin každý rok navyšoval o pět procentních bodů až do roku 2027, kdy by dosáhl 85 procent.

K návrhu se připojili kromě části poslanců ANO a SPD třeba také Václav Klaus mladší (Trikolóra), Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo Zdeněk Ondráček (KSČM).

Už dříve upozornila Hospodářská komora na rozpor takového návrhu s evropskou legislativou. „Smlouva o fungování Evropské unie v článku 34 jasně uvádí, že množstevní omezení dovozu jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Předložený návrh jasně porušuje pravidla jednotného trhu Evropské unie,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

K prohlášení Hospodářské komory se připojil také Svaz obchodu a cestovního ruchu. Podle něj návrh poškozuje české spotřebitele, kteří na něj doplatí vyšší cenou, nižší kvalitou zboží i slabší nabídkou sortimentu.

Na rozpor návrhu s článkem 34 již pro Novinky upozorňoval i ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. „Tento princip nediskriminace je základním stavebním kamenem evropské spolupráce, který by měli podporovat jak eurooptimisté, tak euroskeptici,“ řekl Novinkám.

Proti návrhu se ohradili také malí čeští výrobci potravin, kteří využívají zahraniční suroviny a zákonné definici „české potraviny“ tak nevyhovují, s tím, že realizací návrhu by byli diskriminováni.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků