Hlavní obsah
Vývoj nemocnosti v Česku před a po zavedením karenční doby (v roce 2008) Foto: Martin Havelka, Novinky

Po zavedení karenční doby prudce ubylo nemocných. Firmy teď čekají opak

Poté, co v roce 2008 přestali lidé dostávat peníze za první tři dny nemoci, klesl průměrný počet nemocných zaměstnanců o skoro 40 procent, podobně se snížil i počet prostonaných dní. Podle Hospodářské komory srovnání dat před a po zavedení karenční doby dokazuje zneužívání systému. Zastánci zrušení karenční doby tvrdí, že důvodem je naopak přecházení nemocí a čerpání dovolených na léčbu.

Vývoj nemocnosti v Česku před a po zavedením karenční doby (v roce 2008) Foto: Martin Havelka, Novinky
Po zavedení karenční doby prudce ubylo nemocných. Firmy teď čekají opak

Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Novelu, která takzvanou karenční dobu ruší, tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Poslanci předtím při schválení novely přehlasovali zamítavé stanovisko Senátu. [celá zpráva]

Většina firem se podle průzkumu Hospodářské komory po zrušení karenční doby obává nárůstu nemocnosti a zvýšených nákladů. Opatření proto nepodporovaly, nyní se s ním ale v praxi budou muset vyrovnat.

Nově budou zaměstnanci pobírat v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se sníží odvody o 0,2 procentního bodu.

Data ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než pouze pro léčení nemoci
Miroslav Diro, Hospodářská komora

Kompenzace v podobě mírného snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle komory nevyváží finanční a personální dopady na firmy. Vypočítala, že zrušením karenční doby mzdové náklady zaměstnavatelů v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostou celkem o pět miliard korun ročně.

„Důsledky zrušení karenční lhůty jsou poměrně zjevné a snadno doložitelné: míra pracovní neschopnosti v ČR byla před jejím obnovením výrazně nad průměrem zemí Evropské unie. Byla dokonce výrazně nad průměrem středoevropských zemí s podobnou historií,” řekl Novinkám mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Info
Karenční dobu zavedla v roce 2008 v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí stejného roku zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.
Od července budou zaměstnanci pobírat v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se sníží odvody o 0,2 procentního bodu.
V Evropské unii neuplatňuje karenční dobu zhruba polovina členských států. Patří k nim Belgie, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.
Zdroj: ČTK

Podle něj byla před zavedením karenční doby nemocnost v ČR vyšší než například v Maďarsku, Polsku nebo na Slovensku. Podle mezinárodních srovnávacích lékařských průzkumů je přitom zdravotní stav obyvatelstva na Slovensku, v Maďarsku a Polsku horší než v Česku.

„Data ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než léčení nemoci. Tuto skutečnost je možné opřít o údaje konkrétních okresních správ sociálního zabezpečení, jak korelují míry pracovní neschopnosti např. s prázdninami, s různými volny, která jsou udělována třeba školákům... Zmíněná data jednoznačně ukazují, že systém nemocenského pojištění byl nadužíván i pro jiné účely než pouze pro účely léčení nemoci v období pracovní neschopnosti,” argumentuje Diro.

Za zrušení karenční doby naopak léta bojovaly odbory a z politických stran si ji jako prioritu do programového prohlášení koaliční vlády prosadila ČSSD. Zastánci zrušení argumentovali, že zaměstnanci kratší nemoci přecházeli nebo si na léčbu brali dovolenou. V případě přechází nemocí zmiňovali i riziko šíření nákazy na pracovišti.

Rok
2006
2008
(zavedení
karenční
doby)

2010
Počet prostonaných dnů
(v milionech)
104 748
87 851
62 079
Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Dopady zavedení karenční doby v roce 2008 mapovala také studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI, zveřejněná loni v říjnu. Ta také potvrdila, že po zavedení karenční doby v Česku ubylo nemocných zaměstnanců i dnů, kdy kvůli stonání lidé chyběli v práci. Větší úbytek byl u pracovníků s rutinní prací a pevnou dobou.

Studie srovnávala data z let 2006 až 2010. Podle zjištění se průměrná nemocnost zkrátila z 19 na 13 dnů. Dnů, kdy lidé chyběli na pracovišti, ubylo o 35 procent a průměrný počet nemocných zaměstnanců poklesl o 38 procent.

„Výsledky (studie) indikují, že mohlo docházet ke zneužívání systému nemocenské českými zaměstnanci, jak se o tomto problému dlouhodobě diskutuje. Na základě závěrů studie ale také nelze vyloučit, že se zvýšil počet lidí, kteří přes nemoc chodí do práce," stojí v závěrech studie.

Ta nicméně připouští, že výsledky mohla ovlivnit hospodářská krize, která Česko zasáhla kolem roku 2009, kdy lidé z obavy o ztrátu zaměstnání nemuseli chodit na nemocenskou.

Anketa
Je podle vás správné zrušit karenční dobu?
Ano
60.9 %
Ne
39.1 %
Celkem hlasovalo 478 čtenářů.
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků