Článek
"Hlavním důvodem, proč byly projekty chybně předloženy a musely být následně vyřazeny, je skutečnost, že žadatelé nevyužívali možnosti konzultací," uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) František Tlapák.
Zhruba 80 procent předkládaných projektů si totiž zájemci vypracovali sami a pouze zbylá pětina využila služeb poradenských společností.
Prostředky se rozdělují v rámci Společného regionálního operačního programu. Při výběru projektů se ministerstvo snažilo řídit zdravým rozumem a nevracet je kvůli nepodstatným detailům, uvedla Věra Jourová z úřadu. U některých z nich se však podle ní ukázalo, že se jejich předkladatelé řídí heslem "papír snese vše". Na pohled projekt vypadá bezchybně, když však úředníci v dané obci provedou předběžnou kontrolu, je realita od projektu na hony vzdálená.
Sázka na vlastní síly se často nevyplatila
Mezi nejčastější chyby při předkládání projektu ministerstvo označilo například nedodání potřebného počtu výtisků požadovaných dokumentů či všech povinných příloh, dále nedoložení projektové dokumentace nebo dokladu o posouzení vlivu projektu na životní prostředí. Žadatel také často předložil neplatné územní rozhodnutí či stavební povolení.
Zatím nelze odhadnout, zda jsou projekty vypracované poradci úspěšnější než ty, které připravují samy radnice, uvedla Jourová.
Podle ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka se úroveň poradenských společností výrazně liší. Plánuje proto posoudit jejich kvalitu a vytvořit seznam doporučených firem. Ministr se neobává, že by se na jeho resort snesla kritika nebo vlna žalob od firem, které se na seznamu neobjeví.
Podporu získá i Praha
O některé programy je již nyní mnohem větší zájem, než kolik může stát z unijních peněz letos rozdat. Na MMR se například sešlo 25 velkých projektů s hodnotou nad 100 miliónů korun, zaměřených na cestovní ruch. I kdyby byly všechny vysoce kvalitní, velká část z nich zatím na peníze z EU nedosáhne. O těchto projektech nyní rozhodují úředníci resortu.
Zájem žadatelů o jednotlivé typy podpor je nejvyšší v oblastech cestovního ruchu, rozvoje malých a středních podniků, pořizování strojů pro zemědělce či čištění odpadních vod. Tam podle MMR nebude problém vyčerpat přidělené prostředky. Výrazně nižší zájem je proti tomu o podpory určené například ke zlepšování kvality ovzduší či snižování energetické náročnosti podniků.
Na první prostředky z Unie již brzy dosáhne také bohatá Praha. EU totiž podporuje i upadající městské oblasti, a zkrátka by tak neměly přijít třeba Karlín nebo Holešovice. V prvním kole žádostí se sešlo celkem 25 projektů. O tom, které z nich uspějí, by se mělo rozhodnout v prosinci.