Článek
ODS chce proto rozpočet prověřit auditem a provést v něm ještě korektury. Přitom Topolánkova vláda nemá jistotu, že vůbec projde sněmovním hlasování o důvěře. Do zákonného termínu odeslání rozpočtu do Sněmovny navíc zbývá necelý měsíc a není jasné, jaká vláda se nakonec bude muset podle rozpočtu řídit a jak rozpočet bude vůbec vypadat. V takovéto situaci příprava rozpočtu v historii České republiky ještě nikdy nebyla.
Nová vláda bude muset škrtat
Rozpočet, který připravila vláda Jiřího Paroubka, počítá se schodkem 88 miliard korun. Aby byl tento schodek reálný, musí se odložit platnost zákona o státní službě, změnit zákon o nemocenské a zvýšit spotřební daně za cigarety. Rozpočet počítá rovněž s příjmy z privatizace ve výši 18 miliard. Příjmy z privatizace ale podle metodiky EU i podle ODS nelze do rozpočtu započítávat. Nutné bude ještě uspořit zhruba padesát miliard z požadavků jednotlivých resortů. Tyto škrty přenechal odstupující ministr financí Bohuslav Sobotka svému nástupci Vlastimilu Tlustému.
Rozpočet počítá s tím, že budou zachovány všechny schválené sociální výhody, které státní kasu budou stát v příštím roce ve srovnání s letošním rokem o 70 miliard více. Důchody se v průměru zvýší o 500 korun, vzroste i rodičovský příspěvek, porodné a doplatek na bydlení.
Do škrtů především v sociální oblasti se nikdo nehrne. Na podzim jsou komunální a senátní volby a škrty by se mohly odrazit v přízni voličů, upozorňují politologové.
Nejprve audit
Rozpočet, který zdědíme, je třeba podrobit především auditu, říká nový ministr financí Vlastimil Tlustý, aby se z něj odfiltrovaly různé účetní triky a bylo jasné, jaký je skutečný stav státních financí. Od toho se podle Tlustého odvinou další kroky Topolánkovy vlády.
Do konce září je možné ještě provést nějaké korektury, ale nelze čekat zázraky. Čas na přijetí zákonů, které by například umožnily reformu veřejných financí již příští rok, už není, dodává Tlustý.
Nová vláda ale prostor pro určité úspory má, říkají analytici. Snížil se počet ministrů, je možné začít snižovat byrokratickou zátěž, tedy i náklady na provoz jednotlivých ministerstev. Přesto se všeobecně očekává, že schodek rozpočtu by mohl mírně stoupnout. Optimisté hovoří o sto miliardách, pesimisté soudí, že po odfiltrování například příjmů z privatizace může schodek rozpočtu stoupnou až na 130 miliard.
ODS nemá problém se změnou zákona o nemocenské, s odložením zákona o státní službě, zde panuje s ČSSD shoda. Podle zdrojů Práva by se mohly zvýšit výdaje na školství a vědu, což jsou výdaje, které by neměly budit odpor při konečném hlasování o podobě rozpočtu ve Sněmovně.
Základní kontury rozpočtu se však měnit nebudou, potvrzují analytici slova nového ministra financí Vlastimila Tlustého, protože na to není čas ani politická vůle ve Sněmovně. ODS tak bude paradoxně spravovat zemi podle rozpočtu odcházející vlády.
Provizorium nikomu nevyhovuje
ČSSD rozpočet, který by měl vyšší schodek než kolem 90 miliard, podle bývalého ministra financí Bohuslava Sobotky nepodpoří. Jak to provede, je už věcí menšinové vlády ODS.
Obě nejvýznamnější strany se na podobě rozpočtu budou muset podle analytiků nakonec dohodnout. Jinak hrozí rozpočtové provizorium, to by však podle momentální politické situace nikomu neprospělo, spíše by zemi poškodilo ekonomicky. Přitom jak ODS, tak ČSSD staví na tom, že silný hospodářský růst země je i zdrojem vyšších příjmů do rozpočtu. Ani schodek rozpočtu nemůže být příliš velký, aby to nezhoršilo renomé země a vyhlídky na zavedení eura v předpokládaných termínech.
Rozpočet na příští rok se ale rozhodně nestane přelomem, který by odstartoval zásadní reformu státních a veřejných financí. K té přesto bude muset dojít. V jakém rozsahu, podobě a s jakou vládou, je ale v současnosti stejně nejasné jako výše rozpočtového schodku.