Článek
„Nezaměstnanost v září stagnovala, ale absolutní počet uchazečů o zaměstnání klesl. Z evidence Úřadu práce ČR odešlo více lidí, než se do ní přihlásilo,” konstatoval ředitel odboru zaměstnanosti ÚP ČR Jan Karmazín.
„Předpokládáme, že v následujících měsících nezaměstnanost v souvislosti s útlumem sezónních prací pravděpodobně vzroste,“ dodal.
Na úřad práce se nově přihlásilo 50 874 lidí. To je o 16 208 nových uchazečů více než před měsícem. Naopak se z evidence odhlásilo nebo bylo vyřazeno 52 937 uchazečů, což je o 17 676 více než v srpnu.
V září se jako každý rok do evidence uchazečů o zaměstnání přihlásila část absolventů vysokých a středních škol a učilišť. Podle Karmazína mají mezi uchazeči o zaměstnání v poslední době větší zájem o home office a zkrácenou pracovní dobu.
V Británii od začátku epidemie přišlo o práci skoro 700 tisíc lidí
Nezaměstnanost nejvíce vzrostla v okrese Mělník, a sice o 3,2 procenta. Následuje okres Teplice s nárůstem o 2,9 procenta a okres Praha-západ, kde nezaměstnanost stoupla o 2,5 procenta. Celkem nezaměstnanost vzrostla ve 23 okresech, zatímco v 54 naopak klesla.
Největší pokles nezaměstnanosti zaznamenal okres Jičín – o 8 procent. V okrese Písek nezaměstnanost klesla o 7,9 procenta a v okrese Jihlava o 7,5 procenta.
Nejnižší nezaměstnaností se pyšní okres Rychnov nad Kněžnou. Práci tam hledá jen 1,8 procenta práceschopné populace. Následují Praha-východ a Jindřichův Hradec s nezaměstnaností 1,8 procenta.
Nezaměstnanost vzrostla na 2,8 procenta
Nejvyšší nezaměstnanost eviduje okres Karviná, kde práci hledá 8,1 procenta. Následují okresy Most (7 procent) a Ostrava-město (6,7 procenta).
Podporu v nezaměstnanosti pobírala jen necelá třetina (30,9 procenta) uchazečů evidovaných na úřadech práce. V průměru dostávali 8770 korun. Téměř 18 procent z nich ale dostávalo méně než 4500 korun.
| Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce |
|---|
| Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ). |
| ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních. |
| Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt. |
| Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety. |
