Hlavní obsah

Nezaměstnanost v květnu vzrostla na 3,6 procenta

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

4. 6. 2020, 16:33

Aktualizováno 4. 6. 2020, 16:49

Míra nezaměstnanosti v květnu vzrostla na 3,56 procenta, řekla ve čtvrtek ve Sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Vychází z dat, jež má v pátek zveřejnit Úřad práce ČR. V dubnu činila nezaměstnanost 3,4 procenta.

Článek

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti už v dubnu zaznamenalo všech 77 okresů České republiky. Nejvíce tehdy stoupla v okresech Cheb, Praha-východ a Karlovy Vary.

Maláčová 3,6 procenta nezaměstnaných označila za „velmi slušné číslo”.

„Před covidem jsme měli rekordně nízkou nezaměstnanost. Několik let bylo těžké získat pracovníky. Zaměstnavatelé si to dobře pamatují, a proto s nimi nyní nechtějí rozvazovat pracovní smlouvy. Vědí, že by je nemuseli získat zpátky. Tak je nyní raději platí, i když pro ně nemají práci,” uvedl k tomu ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

V Německu přibylo dalších 170 tisíc nezaměstnaných

Ekonomika

„Mnoho zaměstnanců volí odchod na nemocenskou spíše než na úřad práce. Počet lidí nadměrně přihlášených na nemocenské (po odečtení skutečně covidových případů) se v dubnu a květnu pohyboval zhruba na úrovni 40 tisíc lidí, které bychom za normálních okolností měli připočítat k nezaměstnaným,” doplnil ekonom.

V Německu podle dat tamního úřadu práce (BA) počet nezaměstnaných v květnu stoupl o 169 tisíc na 2,813 milionu. Míra nezaměstnanosti stoupla oproti předchozímu měsíci o 0,3 procentního bodu na 6,1 procenta. Německo je největším obchodním partnerem Česka.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.