Článek
SYRIZA se staví proti úsporným opatřením spojeným s mezinárodním záchranným programem.
Vládní experti mají podle listu obavy, že odchod Řecka z eurozóny by mohl vést ke kolapsu řeckých bank, protože Řekové by mohli hromadně vybírat své vklady v eurech. V takovém případě by Evropská unie zřejmě musela podpořit řecký bankovní sektor penězi z kapes daňových poplatníků, píše Bild.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
„Nejistota ohledně dalšího setrvání Řecka v eurozóně skutečně může podobně jako v minulosti vést k odlivu peněz z řeckých bank. Vkladatelé se mohou bát nedostupnosti eur a výrazného oslabení nové drachmy po eventuálním vystoupení Řecka z euroklubu. Evropská centrální banka by pravděpodobně byla nucená dodávat řeckému bankovnímu sektoru ve větší míře likviditu, tedy hotovost,” řekl Novinkám hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Německý list Der Spiegel o víkendu uvedl, že německá vláda pokládá odchod Řecka z eurozóny za téměř nevyhnutelný v případě, že by SYRIZA po lednových volbách opustila úspornou politiku a přestala splácet řecké dluhy. Vláda nicméně podle Spiegelu předpokládá, že eurozóna by se nyní s odchodem Řecka dokázala vypořádat. [celá zpráva]
Řecko nemůže vydírat
„Cílem německé vlády, Evropské unie i vlády v Aténách je udržet Řecko v eurozóně,” řekl minulý týden v rozhovoru s listem Hannoversche Allgemeine Zeitung německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel. Upozornil nicméně, že eurozóna je nyní stabilnější než před několika lety. „Proto nás nelze vydírat a proto očekáváme, že řecká vláda, ať bude v jejím čele stát kdokoliv, dodrží dohody uzavřené s EU," dodal.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 biliónu korun). Výměnou za to ale musela vláda zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně, což prohloubilo hospodářskou recesi, mělo hluboké sociální dopady a vedlo k nezaměstnanosti přesahující 25 procent.
