Nejchudší lidé v eurozóně? Překvapivě Němci

ECB zkoumala finance a spotřebu domácností ve všech zemích eurozóny s výjimkou Irska a Estonska. Domácnosti v zemích, které čerpají mezinárodní finanční pomoc, jsou přitom často bohatší než v těch státech, které platí jejich záchranu.

Vyplývá to ze studie, kterou ECB zveřejnila tento týden a na které spolupracovala s centrálními bankami v eurozóně. Používala při tom převážně údaje z roku 2010. K podobnému zjištění jako ECB už koncem března došla německá centrální banka. [celá zpráva]

Německo vyšlo ze srovnávání jako absolutně nejchudší stát v tabulce, která srovnávala medián soukromého jmění domácností. Medián na rozdíl od průměru udává střední hodnotu, to znamená, že analyzovaný soubor čísel neodráží extrémní hodnoty.

Ze studie ECB dále vyplývá, že domácnosti v mnoha zemích na okraji eurozóny jsou často bohatší než ty, které se nacházejí v centru tohoto hospodářského bloku platícího eurem.

Nejbohatší domácnosti jsou podle studie v Lucembursku. Na druhém místě ale skončil Kypr, který se minulý měsíc přiblížil státnímu bankrotu a podobně jako dříve Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko požádal o mezinárodní finanční pomoc.

Výsledky studie naznačují, že jmění domácností úzce souvisí s tím, jak lidé ve srovnávaných zemí bydlí. Němci častěji bydlí v nemovitostech, které nejsou jejich. Zato Slováci si mohou v rámci 17členné eurozóny ve vlastnictví bytů a domů připsat prvenství. Devět z deseti slovenských rodin totiž vlastní právě rodinný dům nebo byt.

Pro srovnání; v Německu vlastní byt nebo rodinný dům pouze 44,2 procenta rodin. Za unikátním výsledkem Slovenska je podle prezidenta Národní asociace realitních kanceláří Ľubomíra Kardoše masové kupování bytů po změně režimu v roce 1989.

Tehdy stát umožnil koupi bývalých státních bytů za velmi výhodných podmínek. Byty se v tom období kupovaly v průměru za současných 2000 eur (zhruba 51 000 korun).

„Je to anomálie, která vznikla v důsledku bývalého režimu,“ řekl Kardoš pro slovenský list Hospodárske noviny. Města se chtěla bytů zbavit, aby neměla starosti s jejich údržbou.

Tato situace se už ale nebude opakovat a v současnosti je většina rodin při koupi vlastního bytu odkázána na hypotéku. Po vypuknutí hospodářské krize se dostupnost hypoték pro běžného člověka navíc snížila.