Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Na bydlení ve vlastním každý nedosáhne

Před rokem 1989 se k pořízení vlastního domku či bytu dostali jen nemnozí. Vlastnické bydlení bylo výsadou vesnice. Zhruba desetina bydlících žila v družstevních bytech, většina populace bydlela ve státních či obecních bytech. Masová privatizace bytového fondu v devadesátých letech zásadně změnila charakter bydlení Čechů. Dnes téměř 80 procent všech domácností žije ve vlastním.

Ilustrační foto Foto: Ondřej Kořínek, Novinky
Na bydlení ve vlastním každý nedosáhne

Vysoký podíl vlastnického bydlení řadí Českou republiku na přední místo v Evropě. V Německu například ve vlastním domě či bytě bydlí polovina populace. Vlastní bydlení považují Češi za základní sociální jistotu.

Často uvažují tak, že jde o majetek, který lze předat potomkům, a v poslední době také v nemovitostech spatřují čím dál častěji investiční příležitost.

Bydlení je základní životní potřeba, která se stává stále méně dostupnou
Štěpán Křeček, BHS

Skupování bytových prostor na investice, do kterého se zapojilo i mnoho cizinců, velmi nízké přírůstky nových bytů a prakticky absence výstavby nájemního bydlení ale postupně vedly k výraznému růstu cen a situaci, kdy si rostoucí počet lidí nemůže vlastní bydlení dovolit.

Kvůli přísné regulaci ze strany České národní banky pak mnoho lidí nedosáhne ani na hypotéku. V Praze začíná cena bytu na třech milionech a nájem menšího dvoupokojového bytu se pohybuje kolem 14 až 17 tisíc Kč měsíčně.

Dokončené byty celkem

Foto: BHS, Adobe Stock, PRÁVO-ti

„Bydlení je základní životní potřeba, která se v České republice stává stále méně dostupnou,“ potvrdil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Dodal, že i když se loni dokončilo nejvíce bytů od roku 2010, stále to bylo o 21 205 méně než v roce 1989. Tehdy bylo dokončeno 55 073 bytů.

Bytů se staví méně, zato jsou větší

V následujících třech dekádách se takto vysokého počtu dokončených bytů již nikdy nepodařilo dosáhnout. Křeček upozornil, že v průměru se jich do loňska každoročně postavilo 29 813, přičemž existovaly opravdu špatné roky jako 1995, kdy bylo dokončeno pouze 12 998 bytů.

Od roku 1989 se ale zvětšila plocha průměrného dokončeného bytu z 52,5 metru čtverečního na 72,9 metru čtverečního v loňském roce.

Změna systému vlastnictví bytů i zrušení povinnosti pracovat přinesla v uplynulých 30 letech další do té doby nepoznaný fenomén – oficiální bezdomovectví. V Česku žilo na jaře letošního roku 23 830 bezdomovců, z toho více než 2500 dětí.

Nejvíce lidí bez domova je v Moravskoslezském kraji a v Praze, naopak nejméně v Libereckém a Jihočeském kraji. Zhruba polovina bezdomovců žije venku nebo využívá přechodné noclehárny pro lidi bez přístřeší.

Chaty přežily

Podle ministerstva práce a sociálních věcí převažují mezi bezdomovci muži. U příbuzných, tedy bez vlastního či nájemní smlouvou ošetřeného bytu, bydlí kolem pěti procent obyvatel.

Bez ohledu na vlastnické změny, privatizaci a změny životního stylu v Česku přežívá bez větších výkyvů chataření a chalupaření, i když na začátku devadesátých let řada ekonomických analytiků předpovídala jejich zánik.

V Česku je stále půl milionu rekreačních objektů, zájem o výstavbu dalších nezaniká, naopak. Z chalupaření a chataření či zahrádkaření je i vzhledem k posilování zájmu o zdravé zemědělské produkty, ale i růstu cen ovoce a zeleniny stále národní koníček.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků