Hlavní obsah

Mapa: Na špinavé elektřině závisí v Evropě nejvíc Polsko a Estonsko

Novinky, tov

Nejvíce emisí uhlíku na jednotku vyrobené elektřiny v Evropě vypouštějí Estonsko a Polsko, nejméně severské země a Francie. Česko je někde uprostřed, uhlíková náročnost energetiky je podobná jako v Německu. Vyplývá to z aktuálních dat serveru Electricitymap.org.

Foto: electricityMap.org

Mapa srovnává produkci emisí uhlíku při výrobě elektřiny

Článek

Mapa ukazuje, kolik gramů oxidu uhličitého vzniká v jednotlivých zemích při výrobě jedné kWh elektřiny. Data se zobrazují téměř v reálném čase, s jen hodinovým zpožděním. Tmavší barvy ukazují více uhlíkového znečištění, naopak nejméně emisí značí zelená barva.

Například v úterý dopoledne Estonsko na výrobu jednotky elektřiny vypouštělo 969 gramů CO2, Polsko 716 gramů. Polská energetika stojí na spalování uhlí, v případě Estonska je to uhlí a ropa. Více než 500 gramů vypouštěly také Lotyšsko, Severní Irsko a některé balkánské státy.

Česko v dané chvíli na výrobu jednotky elektřiny vypouštělo 441 gramů CO2, Německo 359 gramů a Slovensko 368 gramů. Z dat plyne, že Polsko na jednotku elektřiny „špiní vzduch” téměř jako Česko a Německo dohromady.

Údaje také ukazují, že zatímco v Česku se na výrobě elektřiny v úterý podílelo 13 procent obnovitelných zdrojů – voda, vítr, slunce – v Německu byl podíl obnovitelných zdrojů celých 45 procent.

Česku vládne uhlí a jádro

Dvě třetiny elektřiny v Česku pocházejí z uhelných a jaderných elektráren. Jádro se obvykle nepovažuje za obnovitelný zdroj, protože ložiska uranu jsou omezená. Z hlediska emisí uhlíku jde ale o čistý zdroj. Díky tomu je na mapě zelenou barvou vyznačená Francie, země se silnou jadernou energetikou. Uhlíková intenzita je tu jen 52 gramů, ještě o něco lépe je na tom Švédsko (42 gramů), které se může spolehnout na vodní elektrárny, vítr a biomasu.

„Abychom mohli dýchat čistý vzduch, je potřeba znovu oživit výstavbu obnovitelných zdrojů energie a zvýšit energetickou účinnost budov nebo průmyslové výroby. Fakt, že bychom měli zabrat, například ukazují statistiky energetické náročnosti států EU, Česko má třetí nejvyšší náročnost. Před námi je jen Bulharsko a Estonsko,“ řekl Novinkám Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky ČR. Podle něj by odklonu od uhlí v budoucnu mohlo pomoci třeba masivnější rozšíření střešních solárních elektráren a bateriových systémů.

Na snižování emisí v energetice i dopravě tlačí i Brusel. Přírodní podmínky v Česku ale nejsou pro obnovitelné zdroje tak dobré jako v některých jižních či přímořských státech. Státní energetická koncepce počítá s tím, že uhlí v budoucnu bude nahrazovat hlavně jaderná energie.

Rozhodnutí o tom, jak se bude financovat stavba nového jaderného bloku, ale politici opakovaně odložili. Poslední uváděný termín je konec letošního roku. ČEZ se do investice za stovky miliard bez účasti či garancí státu pouštět nechce.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám