Článek
Index inovací, který ukazuje naplnění potřeb inovací, dosáhl v průzkumu jen 38,7 bodu ze sta možných. Hodnoty od 65 bodů výše lze považovat za velmi dobré a hodnoty pod 25 bodů za velmi špatné.
Průzkum vycházel z dotazování tisícovky lidí a 500 firem v celé ČR. Ukazuje na velký hlad po inovacích i přesto, že je v řadě oborů včetně školství v poslední době nuceně urychlila pandemie koronaviru.
„Velmi vysoká potřeba inovací je hlavně ve zdravotnictví a školství a u komunikace s úřady, kde má realita k požadavkům obyvatel hodně daleko,“ řekla Michaela Lhotková, členka představenstva ČSOB zodpovědná za inovace.
Pandemie povzbudila bezhotovostní ekonomiku, Češi stále častěji platí kartou
U úřadů lidé považují za slabinu vzájemné propojení i dostupnost, včetně možnosti řešit věci po internetu. U lékaře jim často schází možnost komunikace či vyšetření na dálku a ve školství by uvítali inovace v jejich vybavení i samotném systému výuky. Vývoj indexu hodlá banka sledovat i do budoucna.
„Veřejná správa je často apriori nastavena na nedůvěře, v takové atmosféře inovace těžko probíhají,“ komentovala ředitelka Česko.Digital Eva Pavlíková. Organizace sdružuje skoro 4000 dobrovolníků v IT.
Amazon otevřel v Itálii inovační laboratoř
Co se týče dopravy, největší nenaplněná poptávka se týká silnic a dálnic.
Podle průzkumu investují firmy v Česku do inovací v průměru takřka 240 tisíc korun ročně. I ty nejmenší firmy dávají na sledování a vývoj inovací desetitisíce, u větších firem jde již řádově o miliony.