Článek
"Vracím zákon především ze dvou důvodů. Prvním je jeho vlastní obsah, druhým je skutečnost, že do něj byla účelově a neorganicky připojena část, která s ním nijak nesouvisí. Svou vlastní podstatou je tento zákon příkladem toho, jak se náš právní řád stále více posunuje do podoby spleti direktiv, snažících se řídit lidské chování do nejmenších podrobností. To je trend, se kterým se není možné smířit," oddůvodnil Klaus své veto.
Podle prezidenta je snaha beze zbytku hluk odstranit (nebo jej totálně plánovat a regulovat) neslučitelná se samotnou podstatou svobodné společnosti.
"Že je nadměrný hluk špatný, je zřejmé a proto také základní normy o hluku u nás už dávno existují. Teď ale jde o něco jiného. Tento zákon nebojuje proti hluku, ale má ambice zařadit hluk mezi společností řízené jevy," podotkl Klaus.
Jak prezident dodal, zákon prosazený vládní koalicí, navíc tuto problematiku řeší jen velmi formalisticky - do našeho právního řádu "jen mechanicky přepisuje různé druhy plánů a hlášení, k jejichž zpracování je náš stát v této oblasti vázán směrnicí EU".
Spor o nemocnice k hluku nepatří
Hlavní výhradu má prezident ale k pasáži týkající se nemocnic, kterou v projednávání zákona o hluku do tisku těsně před loňskými krajskými a senátními volbami protlačili poslanci ČSSD. Chtěli tak zabránit privatizaci zdravotnických zařízení, o jež pečují kraje.
"Jsou-li jednou nemocnice převedeny do sféry kompetence krajů, pak je přinejmenším sporné, zda by stát měl kraje dodatečně omezovat při volbě právní formy, kterou budou k provozování nemocnic používat. Nepovažuji za možné takto závažnou politickou otázku řešit - jakoby mimochodem - ve zcela nesouvisejícím zákoně," uvedl Klaus v prohlášení.
Zbrklost tohoto legislativního řešení podle něj dokládá skutečnost, že úprava je vložena do ustanovení týkajícího se rozpočtových pravidel, které upravuje problematiku závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí a nikoli příspěvkových organizací.
