Článek
Ve svých stanoviscích, zaslaných redakci Práva se asociace odvolávají na ustanovení Občanského zákoníku a zákona 159/99 Sb., a také na Směrnici EU č. 314/90.
Výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull byl zásahem vyšší moci, který pořadatel zájezdu nemohl ovlivnit. Těm cestujícím, kteří nemohli na dovolenou odjet, by cestovka měla nabídnout změnu termínu, místa dovolené, nebo se dohodnout na odstoupení od cestovní smlouvy.
Prodloužení pobytu CK hradit nemusí
Zákazníkům, kteří byli nuceni zůstat v zahraničí déle, by cestovka měla být nápomocna v řešení nečekaně vzniklé situace, ale není podle stanovisek obou asociací povinna nést žádné náklady, které s prodloužením pobytu souvisejí.
„V případě prodloužení pobytu v zahraničí ze stejného důvodu (zásah vyšší moci – pozn. red.) náklady s tím spojené dle zákona hradí klient. Cestovní kancelář je povinna zákazníkovi v nesnázích poskytnout rychlou pomoc (852k Občanského zákoníku), není však povinna hradit žádné vícenáklady (852j Občanského zákoníku).
Všechna další plnění, která CK poskytne ve prospěch klientů, jsou nad rámec jejích povinností a případné vstřícné postupy záleží na rozhodnutí managementu každé jednotlivé cestovní kanceláře, píše ve svém stanovisku ACK ČR.
Jak u letů
Jak jsou na tom zákazníci leteckých společností, kteří si koupili pouze letenky a jejich let byl zrušen, zpožděn, či jakkoliv změněn, to vysvětluje ve svém stanovisku vedení AČCKA.
Podle něj mají odbavení zákazníci – pokud to připadá v úvahu – nárok na stravu a ubytování, telefonáty, úhradu přepravy z jednoho letiště na jiné. Ti, co neodletí, na vrácení peněz za letenku, nebo přeložení letu na jiný termín. Na nikoho z nich se ale v případě zásahu vyšší moci nevztahují pravidla o finanční kompenzaci za zpoždění, přesměrování apod.